Mladá generace politiků nezná historii, zato je hbitá na sociálních sítích

„Patří ke generaci, pro kterou jsou texty delší než 140 znaků k neučtení. Jsou to lidé, kteří neznají historii své země, svého města ani jméno svého poslance. Naopak perfektně vědí, jak poslat americkému prezidentovi po sociálních sítích nenávistný vzkaz,“ píše portál.

Právě z nich teď vzešli první lídři. Ještě jim nebylo čtyřicet a nejsou politiky v klasickém slova smyslu. Nemají image prošedivělých, zkušených mužů, kteří slibují svým zemím neméně šedou budoucnost. Jsou to spíše kluci v perfektně padnoucích oblecích. Politicky nepatří ani nalevo, ani napravo. Jsou dokonalými produkty politické mašinerie public relations,“ shrnuje svůj názor server Webcafé.

Belgický deník De Morgen v komentáři naznačuje, že Macrona a Kurze vynesla k moci především fascinace jejich mládím. Zároveň se list netají s podezřením, že jde jen o bouři ve sklenici vody. „Jsou to okouzlující šarméři. Umějí skvěle prodat právě svůj mladistvý vzhled a věk. Jejich snaha distancovat se od tradiční politiky ale všechny voliče nepřesvědčuje. Mnozí si dokonce myslí, že jejich nástup nevěstí nic dobrého,“ píše belgický list. A zamýšlí se: „Máme snad věřit, že jen díky svému mládí a nezralosti vytvoří novou politickou kulturu?“.

Rozmělněnost a rychlé změny

V jistém smyslu ale o změnu politického paradigmatu jde. Dříve o moc soupeřily dvě až tři hlavní stany, jejichž vůdci měli za sebou hodně zkušeností. Dnes se nabídka mění daleko rychleji. Hierarchické struktury se rozpadají na všech stranách, a ani politika toho není ušetřena. „Mladí, ambiciózní jedinci prostě šplhají po žebřících rychleji než ostatní. Padat dolů ale budou také rychle,“ věští pesimisticky belgický deník De Morgen.

Německý Der Tagesspiegel v článku nazvaném Start-upová generace jde do politiky soudí, že mladíci přinesou více inovací a příležitostí, ale zároveň s nimi přijde méně bezpečnosti, předvídatelnosti a kontroly nad během událostí. Je to velký experiment. Mladí muži se zkrátka rozhodli nečekat v kuloárech, až staří pardálové rozhodnou, že jejich čas nastal a je možné je pustit do čela. Francie momentálně zjišťuje, jak takový experiment vypadá v praxi - prezident Macron vytáhl do boje za změny na trhu práce a v penzijním systému, připomíná deník.

Migrační politika

Sebastian Kurz zase slíbil voličům tvrdý postup vůči běžencům. Otázkou ale je, jak svůj slib splní, aniž by uvrhl Rakousko do mezinárodní izolace. „O mladých politicích lze dnes s jistotou říci jen to, že změnu přinesou, vůbec ale není jisté, že k lepšímu,“ píše list.

Donald Trump|foto: CC0 Public domain

Kurz podle něj reprezentuje generaci, která pochopila, že nic nebude jako dřív. Když dospíval, sledoval v reálném čase fenomenální podnikatelský úspěch šéfa Facebooku Marka Zuckerberga, jen o dva roky staršího, než je on sám. Ostatně ani v populární hudbě už mladí a draví muzikanti nečekají, až si jich všimnou staří producenti. Rovnou věší své songy na YouTube a mají své posluchače bez prostředníků, píše Der Tagesspiegel.

Mládí versus stáří

Podle německého deníku je skoro s podivem, že to start-upové generaci tak dlouho trvalo, než se pustila i do politiky. Ne všude ale mladým otevírají brány. Na opačné straně Atlantiku se před necelým rokem vážně ucházeli o post prezidenta Donald Trump a Bernie Sanders, kterým je dohromady bezmála 150 roků. A co se německé politické scény týče, tam se spása sociálně demokratické strany čekala od jednašedesátiletého Martina Schulze a v CDU kraluje dál třiašedesátiletá Angela Merkelová.

„V Německu na experimenty holt nejsme zvyklí. Ale je to výzva. Nechtěl by to někdo zkusit? Odvážnému štěstí přeje,“ hecuje závěrem mladé německé politiky Der Tagesspiegel.