Mírová jednání s ETA

31. říjen 2006

Španělský premiér José Luis Zapatero konečně promluvil k událostem z minulého týdne, kdy neznámí pachatelé ukradli ve Francii 350 střelných zbraní.

0:00
/
0:00

Skupina nejméně pěti osob, z nichž jedna byla žena, unesla rodinu majitelky obchodu se zbraněmi v obci Vauvert asi 200 kilometrů do španělských hranic. V zápětí na to zamaskovaní zloději s kuklami přes obličej přepadli domek s prodejnou a majitelku vyzvali, aby s nimi spolupracovala. Poslechne-li, nikomu se nic nestane. Tak ji přinutili, aby odstranila zabezpečovací zařízení. Z obchodu si odnesli 300 revolverů a 50 pistolí, náhradní díly na ně a střelivo. Ačkoli francouzská policie dosud případ neuzavřela, experti na baskickou teroristickou organizaci ETA tvrdí, že způsob provedení krádeže svědčí o jejím autorství. Poukazují zejména na to, že děti a matka majitelky byly spoutány želízky, kterých se zmocnili příslušníci ETA, když v březnu přepadli vůz francouzské policie. Také zdůrazňují, že scénář krádeže je stejný jako v roce 2001, kdy se komando ETA zmocnilo půldruhé tuny výbušnin, rovněž na jihu Francie.

Je zde ovšem ještě jedna indicie, a tou je časová shoda. Druhý den po přepadení obchodu se zbraněmi parlament Evropské unie přijal resoluci, která se vyslovuje ve prospěch mírových jednání španělské vlády a ozbrojené separatistické skupiny ETA. Resoluce byla přijata rozdílem pouhých deseti hlasů: proti bylo 311 poslanců. Příčina tohoto těsného hlasování v evropském parlamentu spočívá v tom, že pravicové strany včetně španělských lidovců si nepřejí, aby se s organizací ETA jednalo: teroristická ETA má bez jakýchkoli politických či jiných podmínek odevzdat zbraně a rozpustit se. Ostatně, španělští lidovci se už několikrát nechali slyšet, že jakmile se dostanou k vládě, zruší všechny případné dohody s ETA. V tomto světle se krádež zbraní jeví jako výhrůžka španělským lidovcům: Když budete postupovat tímto způsobem, nebude nikdy konec. To se samozřejmě nelíbí ani vládnoucím socialistům. Proto premiér Zapatero nyní prohlásil, že v jednáních s ETA bude velice opatrný, ale zároveň vyjádřil umírněný optimismus.

Pokud jde o zloděje střelných zbraní, řekl, že budou potrestáni podle zákona jako kriminálníci, ať je to, kdo chce. Před koncem vyšetřování nechtěl Zapatero spekulovat ani o tom, zda by se nemohlo jednat o rozkol uvnitř ETA, tedy jestli se tam nevytvořily dvě skupiny: jedna směřující k míru a druhá, která míru brání.

Podle některých politických pozorovatelů by ETA ráda skončila svůj boj, ale nejvíc by jí vyhovovalo, aby to vypadalo tak, že vlastně po čtyřiceti letech teroristických akcí dosáhla svého. To ovšem předpokládá nějaké politické ústupky ze strany madridské vlády. Ta říká, že ústupky v podobě větší samostatnosti Baskicka - nikoli do úplného odtržení - mohou přijít, až separatisté odevzdají zbraně a rozpustí se. V březnu tohoto roku ETA jednostranně oznámila trvalý klid zbraní. Přesto její příslušníci ukradli výbušniny a nyní pravděpodobně i zbraně. Není divu, že lidovci stojí na svém, že s teroristy se nevyjednává. Navíc když o jednání vlády s představiteli ETA, které se konají přes prostředníky, nejsou oficiálně informováni, jak by se slušelo na druhou nejsilnější stranu v zemi. Je ovšem otázka, zda by vojenská akce proti separatistům nevyvolala odvetu v podobě teroristických akcí, jak tomu bylo vždy v minulosti.

Separatističtí teroristé ve Španělsku představují poslední ozbrojený konflikt v Evropě. Proto se jeho řešení věnovali i europoslanci. Baskičtí ozbrojení teroristé nejsou jen problémem Španělska, nýbrž také Francie a potažmo jako příklad celé Evropské unie. Těsné hlasování v europarlamentu ukazuje, že teroristé dokázali rozdělit nejen španělské občany, ale i celou Unii.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Karel Wichs
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.