Miroslav Macek povzbuzuje svou stranu

Autor má potřebu připomenout původní smysl své strany. Asi cítí, že se poněkud vytratil (cituji): "ODS nevznikala jako strana pro všechny, ale pro lidi se sebedůvěrou, pro lidi pracovité, podnikavé, odpovědné a samozřejmě pro ty (zvláště mladé), kteří se takovými chtějí prací na sobě stát. Pro lidi v tom nejlepším slova smyslu konzervativní, spoléhající na sebe, na řád a pořádek, na solidnost, vzdělání a výchovu potomků, na tradice a národní hrdost" (konec citátu). - Pan Macek připomíná, že v ekonomice chtěla být ODS velmi liberální a ve společenské oblasti a státní správě nepřehnaně konzervativní. Dále píše o tom, o jaké lidi se měla strana opírat a pro jaké lidi v ní není místa atd.

Článek je psán svižně, formulace jsou úderné a povzbudivé. Při pozornějším čtení však čtenáři neujde, kolik vět je v něm psáno v čase minulém: jak ODS vznikala, co chtěla apod. Jde vlastně o memento, čili o text moralistický. Bývalý místopředseda ODS vzpomíná na étos počátků, kdy se příští ODS začala postupně vyhraňovat a vydělovat z chaotické mateřské tkáně Občanského fóra. Ano, tehdy se rodil sen o skvělé straně, jakou naše společnost potřebuje, a s ním idealizovaná představa o povaze jejích členů.

Kampak se asi poděli ti pracovití, podnikaví, spoléhající na sebe, na řád, pořádek, solidnost, vzdělání atd.? Nepoděli se nikam, jde o pouhé schéma. Podobně si zafantazírovali naši rodiče, když nám dávali za vzor jiné děti, pořádnější, ukázněnější, vzornější. - Netvrdím, že ty znamenité charaktery, jak je vypodobnil pan Macek, vůbec neexistují. Snad jich je nějaké procento či promile, možná i v jeho straně. Taky jsou tam ale přátelé Pepy z Honkongu a další typy, které nevzpomenul.

Miroslav Macek prostě podlehl nostalgii po pionýrských časech. Snad že se jeho současná strana nechová podle jeho představ. Inu, není to už žádná mladice, vždyť existuje víc než 10 let, nelze od ní očekávat panenské ctnosti. Stala se institucí, a ta přicmrdovačům zpravidla neodolá (což platí i o těch druhých stranách). S ODS se však v poslední době dějí i jiné věci. Jakoby si po změně v osobě předsedy nevěděla se sebou rady. Úspěšné zvolení nového prezidenta republiky pomocí komunistických hlasů ji vtáhlo do zvláštní situace, pro niž máme výstižné pojmenování spřízněnost volbou. S blížícím se vstupem naší země do EU nabírá vedení ODS stále výraznější euroskeptický kurs, který kontrastuje s údajnou proevropskou orientací vysoce převážné většiny jejího voličstva. V polemikách o reformě veřejných financí argumentovali představitelé ODS způsobem, který nebyl zcela racionální. - Jinými slovy: reálné chování strany se ocitá stále častěji v rozporu s jejím "image", vybudovaným v předchozí dekádě. To vyvolává pochopitelnou otázku, jak je to vlastně s identitou této strany.

Snad právě proto se její bývalý místopředseda rozhodl, že ji povzbudí připomenutím starých zlatých časů. Protože sám zakončil svou politickou kariéru na křídlech strany způsobem, o němž lze vést spor, bylo by bývalo asi lépe, kdyby se ozval někdo jiný. To se bohužel nestalo. Že by tam nikdo takový nebyl? - Přitom mnoho tváří, které vídáme v jejím čele, se tam vyskytuje od samého počátku. Pokud má její někdejší místopředseda pocit, že se strana odcizuje svému původnímu určení, měl by si to vyřídit