Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý informovalo o zatčení ruské občanky Mariji Butinové. Velká porota ji obvinila z toho, že „vykonávala práci nezaregistrovaného zahraničního agenta a prosazovala ve Spojených státech ruské zájmy“. V případě odsouzení jí hrozí až patnáct let vězení.
Informuje o tom internetový portál Meduza.
Prokurátoři okružního soudu ve Washingtonu na Mariju Butinovu uvalili vazbu s odůvodněním, že by mohla ze Spojených států utéct. Zdůraznili přitom, že udržovala styky s ruskou rozvědkou.
Ještě v Rusku Butinová blízce spolupracovala s bývalým místopředsedou ruské Rady federace Alexandrem Toršinem. Třebaže jeho jméno v textu obvinění nefiguruje, právě on měl být pravděpodobně člověkem, který řídil její činnost ve Spojených státech.
V Rusku se devětadvacetiletá Butinová narozená v Barnaulu na Altaji proslavila především jako zastánkyně práva na vlastnictví a používání osobních zbraní. Její otec byl vášnivý lovec a Butinová podle vlastních slov od dětství se zájmem pozorovala, jak se stará o své zbraně. Sama poprvé vzala zbraň do rukou, když jí bylo deset let, uvádí Meduza.
Pokud lze říci, že v roce 2001 byla napadena celá Amerika, pak útok ruských agentů na americkou demokracii v roce 2016 představoval už plně rozvinutou válku, píše britský týdeník Economist.
Ve dvaadvaceti letech, když se přestěhovala do Moskvy, založila Butinová organizaci Právo na zbraň. Ta se rozrostla po celém Rusku a brzy se stala nejvlivnější ruskou strukturou svého druhu. Aktivně se snažila bránit práva vlastníků a uživatelů osobních zbraní a ovlivňovat zákonodárství v této oblasti.
V řadách organizace se podle portálu Meduza sešli významní představitelé řady ruských politických stran – od nacionalistů po liberály. Mezi čestnými členy organizace figuroval předseda Ruské liberálně-demokratické strany Vladimir Žirinovskij, filmový režisér Ivan Ochlobystin nebo známý poslanec Státní dumy Ilja Ponomarjov.
Organizace Butinové v Rusku prosazovala například iniciativu „Můj dům, moje pevnost“, která si kladla za cíl rozšířit zákonné právo na sebeobranu. Na podporu navrženého zákona se podstavilo 100 tisíc signatářů a schválila ho i vládní expertní skupina. Nakonec ho však zamítla ruská ministerstva vnitra a spravedlnosti, uvádí portál Meduza.
Marija Butinová brzy navázala spolupráci s vlivnou americkou organizací prosazující práva držitelů zbraní NRA – National Rifle Assotiation. Seznámila se přes ní s americkým republikánem a aktivním členem NRA Johnem Boltonem, který dříve působil jako americký velvyslanec při OSN a dnes je poradcem Donalda Trumpa pro národní bezpečnost.
V roce 2013 se na webových stránkách organizace Právo na zbraň objevilo videoprohlášení Johna Boltona, v němž podporuje právo Rusů na nošení zbraně.
V roce 2014 Marija Butinová kandidovala do ruské Veřejné komory Ruské federace. Její kandidaturu tehdy veřejně podpořil mimo jiné i opoziční aktivista Alexej Navalnyj. Zvolena ale nebyla a brzy poté opustila vedení organizace Právo na zbraň, která byla později soudně zakázána.
Ve Spojených státech působila Butinová od roku 2015. Zapsala se na Americkou universitu ve Washingtonu a začala navazovat styky s vlivnými politiky. Podle portálu Meduza jí v tom měl pomáhat republikánský politik a čelní aktivista NRA Paul Erickson, který byl později vyšetřován v souvislosti s ovlivňováním amerických prezidentských voleb ze strany Ruska.
V letech 2015 až 2016 se Butinová společně s Alexandrem Toršinem pravidelně účastnila konferencí NRA a dalších akcích pořádaných republikánskou stranou. Seznámila se mimo jiné s gubernátorem Wisconsinu Scottem Walkerem, který se ucházel o prezidentskou kandidaturu.
Krátce předtím, než se stal prezidentským kandidátem Donald Trump, publikovala Butinová v konzervativním vydání National Interest článek Medvěd a slon. „Slon“ v něm představuje republikánskou stranu a autorka prosazuje názor, že k zlepšení vztahů USA a Ruska může vést právě jen zvolení republikánského kandidáta.
O měsíc později se v Las Vegas seznámila s Donaldem Trumpem. Během setkání se ho zeptala, zda se v případě zvolení chystá pokračovat v politice sankcí proti Rusku. Trump jí odpověděl, že mají s Putinem dobré vztahy a že se sankcemi nesouhlasí, uvádí na svých stránkách portál Meduza.
Toršin a Butinová byli podle portálu součástí mnohaleté kampaně, která měla za cíl budování vztahů mezi ruskými lídry a americkými konzervativci. Jejich tažení, které předcházelo zvolení Trumpa, na sebe nestrhlo příliš mnoho pozornosti, ale bylo velice úspěšné. Pomohlo jim vytvořit aliance s lídry náboženských a parlamentních uskupení i s mocnými lobbistickými skupinami jako NRA.
Třebaže se v obvinění FBI uvádí, že Butinová pracovala jako zahraniční agent, není obviněná ze špionáže, jak mylně uvádějí některé ruské sdělovací prostředky. V textu obvinění je podle portálu Meduza řada úryvků z korespondence, kterou Marija Butinová vedla s americkými občany.
V jednom dopise například žádá Paula Ericksona, aby pro ni sestavil seznamy politiků, podnikatelů a novinářů, „kteří se věnovali rusko-americkým vztahům za prezidenta Obamy“ a „kteří by se jim chtěli věnovat za prezidenta Trumpa“.
V posledních letech, kdy se všechny potenciální vztahy mezi Donaldem Trumpem a Ruskem staly předmětem soustředěného zájmu amerických médií, se jméno Butinové začalo pravidelně objevovat v americkém tisku.
V roce 2017 o ní psaly The New York Times v souvislosti se snahami Paula Ericksona navázat kontakty mezi Trumpovým štábem a Kremlem. Letos v lednu Butinovou zmínilo vydání Mac Clatchy v publikaci věnované vyšetřování, které vede FBI proti Toršinovi ve věci možného ruského financování kampaně Donalda Trumpa prostřednictvím NRA. Zmiňovaná byla také ve vydáních Time, The Daily Beast, Mother Joines a dalších.
Vyšetřování údajného ruského vměšování do amerických voleb stálo deset milionů dolarů. Pro srovnání celé vyšetřování teroristických útoků z 11. září přišlo na 15 milionů.
Bílý dům odmítl závěry, že si Donald Trump myslí, že se Rusko již nevměšuje do vnitroamerických záležitostí. Na dotaz, zda se i nadále Rusko pokouší ovlivňovat dění, totiž Trump odpověděl záporně.
