Milimetrový střed Země
Ve svém románu Cesta do středu Země z roku 1864 nechal Jules Verne své hrdiny putovat podzemím až do samotného nitra naší planety. Sopkou na Islandu dovnitř vstoupili a sopkou v Itálii byli vyvrženi zpět na povrch. Dnes víme, že tekuté jádro Země, vysoké teploty a tlaky jakoukoli cestu do středu Země znemožňují. Přesto dnes dokáží vědci určit polohu středu Země s neuvěřitelnou přesností.
Střed Země, který kdysi přitahoval pozornost slavného autora sci-fi románů, dnes láká vědce ze zcela jiných důvodů. Otázka "Co je uprostřed?" byla nahrazena otázkou "Kde přesně střed je?" Při hledání odpovědi na obě otázky nemusíme do středu Země vůbec cestovat. Naopak nám pomůže, když naši planetu opustíme úplně.
Věda dokázala odpovědět na první otázku zejména díky studiu ostatních planet a sluneční soustavy jako celku. Přesnou polohu centra planety dnes pomáhají určovat družice. Paradoxně je tak z vesmíru vidět hlouběji do středu Země než pomocí jakéhokoli hloubkového vrtu.
Určení přesné polohy středu hmotnosti naší planety, tedy jejího těžiště, není samoúčelné. Na tomto bodu jsou závislá další měření, jimž těžiště slouží jako referenční bod. Jeho pozice je naprosto nezbytná při určování změny hladiny oceánů, zemětřesení, sopečné aktivity nebo vysvětlování toho, jak se naše planeta vyrovnala se zmizením ledového příkrovu při poslední době ledové.
Polohu středu Země nestačí zjistit jen jednou a nadále ji jen zpřesňovat. Poloha se totiž v průběhu času mění, a to tempem 2 až 5 milimetrů za rok. V porovnání s průměrem Země (přes 12 500 kilometrů) se to zdá být jako zanedbatelná hodnota, ale není. Pokud mají být vědci schopni měřit změnu výšky hladiny moří, která činí asi 3 milimetry ročně, tak je nezbytné znát polohu zemského středu určitě více než s milimetrovou přesností.
To se právě díky nové technice podařilo. Jeden milimetr je nejvyšší dodsažená přesnost určení středu naší planety, jaké se kdy podařilo dosáhnout. Na takový výsledek nestačí jediný satelit, ale je potřeba celá síť, navíc napojená na pozemské stanice. Byla využita síť pozemních přijímačů GPS, síť pozemních laserových stanic pro měření vzdáleností geodetických družic Lageos a síť radioteleskopů, které měří polohu Země vůči kvazarům ve vzdáleném vesmíru.
Studium klimatických změn, tání ledovců v Arktidě i Antarktidě a následné zvyšování hladin oceánů tak teď například bude možné měřit s větší přesností a pomůže vědcům určit, co se s naší planetou děje.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
