Mezinárodní tým vědců prozkoumal další fosilii z Děnisovy jeskyně

12. červenec 2017
02552008.jpeg

Tým vědců z Ruska, Německa, Kanady a Itálie prostudoval zub nalezený v roce 1984 v Děnisově jeskyni na Sibiři. Zjistil, že zub patřil dítěti, mladé dívce. Její DNA navíc dokládá, že dívka žila v jeskyni ještě o 20 až 40 tisíc let dříve než denisované z předchozích nálezů.

Populárně-naučný server Phys.org připomíná, že denisované jsou vymřelí příbuzní neandrtálců. Vyhodnoceny byly zatím jen čtyři jejich fosilie , jeden prst a tři zuby. Kvůli sibiřské lokalitě vědci odhadují, že tento typ homininů, dávných bratranců moderního člověka, žil ve východní části Eurasie, zatímco neandrtálci v západní.

O denisovanech se začalo poprvé mluvit v roce 2010. Tehdy tým vědců prostudoval prst z malého zbytku DNA z Děnisovy jeskyně. Analýza vzorku ukázala, že to není neandertálec, jak vědci předpokládali, ale starší hominin. Další průzkumy vzorků prokázaly, že se denisované oddělili od neandrtálců mezi 470 a 190 tisíci lety.

Nyní nalezená dívka mohla být dle výzkumu její zubní DNA deseti až dvanáctiletá. I přes časový odstup patřila zřejmě do stejné skupiny, jako už známí denisované. Zřejmě šlo o malou a izolovanou skupinu, která neměla moc možností se křížit s jinými našimi dávnými příbuznými, dočteme se na serveru Phys.org.