Mezi australopitékem a člověkem

Australopithecus sediba žil v Africe před 1,98 miliony let. Druh byl objeven v roce 2008 ve zhrouceném jeskynním systému Malapa v Jižní Africe. Dosud se zde našly kostry víc než pěti jedinců různého věku i pohlaví. Výsledky detailního zkoumání dvou z nich – 10 až 13 let starého chlapce a dospělé ženy – teď mezinárodní tým vědců zveřejnil v sérii pěti článků v časopise Science.

Vyniká zde například anatomie ruky s dlouhým palcem. Ruka se sice hodila k pohybu v korunách stromů, ale zároveň byla schopná precizního uchopování, které je nezbytné pro výrobu nástrojů. Ty zatím nebyly objeveny, ale důležité je to, že ruka Australopithecus sediba nese víc moderních prvků než ruka 1,75 milionu let starého Homo habilis. Na žebříčku kandidátů na prvního výrobce kamenných nástrojů tak Australopithecus sediba postoupil před člověka zručného. „Lidsky“ a moderně vyhlíží také anatomie pánve a tvar mozku s objemem pouhých 420 centimetrů krychlových (jen o 40 centimetrů krychlových víc než u šimpanze). Anatomie kotníku a chodidla už tak moderní není a představuje unikátní mix prvků typických pro člověka i lidoopy.

Závěry plynoucí ze zkoumání koster tak možná zamíchají naším pohledem na evoluci lidského rodu. Naznačují, že Australopithecus sediba může být předkem člověka vzpřímeného Homo erectus – tedy prvního druhu, o jehož lidství nikdo nepochybuje. To by však mohlo znamenat i to, že nejstarší formy rodu Homo, především Homo habilis, byly jen slepou vývojovou větví.

Zdroj: Science Daily