Měli bychom se ptát, jak cestovatel Emil Holub své exponáty získal, upozorňuje ředitel Ústavu dějin umění
„Na sbírkotvornou činnost Emila Holuba se musíme dívat kriticky. Je potřeba se ptát, jakým způsobem Holub získával exponáty. U mnoha věcí to bylo výměnným obchodem, což je problematická věc. Nebo třeba vylámal za pomocí místních něco ze skály a vystavil jako rytiny. Už za svého života čelil kritice, že vyraboval místní prostředí. Ale on se hájil, že by exponáty stejně zanikly,“ říká Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
„Velkým tématem muzejnictví mimoevropských sbírek je tak navracení objektů do míst, ze kterých byly mnohdy ukradeny,“ dodává.
Tomáš Winter hovoří i o tom, že způsob, jakým Holub své kolekce pořizoval, je z dnešního pohledu absolutně za hranou.
V závěru života legendární cestovatel trpěl exotickými chorobami a předměty ze sbírek rozdával. A tak se i dnes třeba ve školních kabinetech najdou kopí nebo lžíce, které před více než stoletím dovezl do Evropy.
Jak se cestovalo za časů Emila Holuba? Kolik musel mít na výpravy peněz? Jak dlouho mu expedice na jih Afriky vůbec trvala? Odpovědi se dozvíte v Hovorech Naděždy Hávové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.