Měl by syn korunního prince Charlese opravdu sloužit na vojně v Iráku a vystavovat se únosu či zabití?
Obě komory amerického kongresu - kde nyní mají převahu poslanci a senátoři Demokratické strany -- ve čtvrtek schválily zastavení financování vlastních jednotek v Iráku pokud nebude oznámeno datum jejich stažení.
I když bylo všem jasné, že prezident Bush bude rozhodnutí vetovat a i když jej jako předčasné už tvrdě kritizovala demokraticky zvolená irácká vláda, jeden z nejvýznamnějších členů mezinárodní koalice v Iráku - Británie - má zcela jiné starosti. Spojené království totiž právě diskutuje o tom, zda nechat prince Harryho sloužit s britskými jednotkami v Iráku.
Mladší syn následníka trůnu prince Charlese je voják, je nyní vycvičen coby velitel čety obrněných transportérů Scimitar a chce sloužit v Iráku se svou jednotkou. Dal to najevo několikrát v poslední době, poté co se tak vlastně vyjádřil už před rokem u příležitosti svých 21tých narozenin, ještě před slavnostním ukončením studia na vojenské akademii Sandhurst. Tehdy doslova prohlásil: "Za žádnou cenu se nenechám protáhnout Sandhurstem, abych pak seděl doma na zadku, když moji kluci venku bojují venku za svou vlast." Zajímavé také je, že se proti Harryho nasazení nepostavila ani jeho babička, tedy královna Alžběta II., která je vlastně - podobně jako prezidenti republik -- nejvyšším velitelem ozbrojených sil. Experti tvrdí, že sice vyjádřila o Harryho obavy, ale proti jeho vyslání do Iráku nevznesla žádné námitky.
Donedávna se tak zdálo, že princově přání nestojí nic v cestě a jeho nasazení v Iráku nepřipadalo nikomu kontroverzním. V poslední době ovšem přišlo z oblasti, do které má být Harryho jednotka vyslána, tedy z provincie Maysan, která hraničí s Íránem, několik smutných zpráv. Íránem podporovaní extrémisté zaútočili na britskou pancéřovou vozbu patrolující podél íránské hranice -- s použitím v Íránu vyrobených vysokorazantních pum a podařilo se jim dosud naprosto bezpečné Scimitary poškodit, přičemž několik vojáků zahynulo. Tyto útoky Teheránem podporovaných a vyzbrojovaných šíitů nejsou samy o sobě ničím novým, i když ony iránské pumy jsou používány teprve v poslední době. Útoky jsou však některými odborníky považovány za trenink pro útok na princovu jednotku a na jeho osobu. Hrozby zabití či unesení prince se totiž objevily na internetových stránkách teroristů právě od doby, kdy bylo nasazení Harryho jednotky zveřejněno. V takové situaci nabývá dilema zda nechat prince dělat to, na co je vycvičen, nebo mu raději zakázat do Iraku s jednotkou odjet, nových rozměrů. A proto je také britské veřejné mínění nyní rozděleno a zajedno nejsou ani odborníci.
Proti vystavení prince nebezpečí zabití, nebo ještě hůře, proti jeho zbytečnému vystavení únosu, mučení a vydírání britské vlády teroristy, se postavilo několik bývalých ministrů obrany, například Michael Portillo a sir John Nott. Objevily se ovšem námitky, že Harryho strýc princ Andrew vévoda z Yorku bojoval ve funkci pilota vrtulníku ve válce o Falklandské ostrovy a sám před časem prohlásil, že kdyby to tehdy neudělal, jeho pozice v námořnictvu by se stala neudržitelnou. Premiér Tony Blair se do diskuse dlouho nezapojoval, ale na přímou otázku rádia BBC se nechal slyšet, že každý mladý člověk se musí sám rozhodnout zda v armádě sloužit a dodal, že by byl velmi potěšen, kdyby to například chtělo jedno z jeho vlastních dětí. Historikové ovšem s jistou dávkou humoru připomínají, že i když ve středověku vedli králové či princové vojska sami do boje, od poslední takové a nepříliš šťastné účasti britského krále George II. v bitvě u Dettingenu v Německu v roce 1743, tak z důvodu nepletení se vojákům do řemesla už nečiní.
I když diskuse na první pohled zjevně není právě tím, co by mohlo zajímat republikánskou část Evropy, je to jen zdání. V boji s terorismem se totiž do podobně ošemetné situace mohou dostat například synové prezidentů či premiérů a pak vyvstane stejná otázka, zda tím ona země vlastně zcela nepotřebně předhazuje teroristům lákavý cíl, na který se oni mohou zvlášť důkladně zaměřit a využít například zmíněného únosu k jinak nemyslitelné propagandistické kampani a vydírání. Na druhé straně je stejně tak pádným argumentem, že nevyhovění přání Harryho by bylo možné považovat za nepřiměřený ústupek teroristům a za zbytečné nadcenění jejich schopností. Vzhledem k závažnosti argumentů obou stran bude zajímavé sledovat která z nich nakonec zvítězí.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.