Medvědí žluč versus srdeční arytmie

8. srpen 2011
Monitor

Uměle vyráběná složka medvědí žluči by mohla bránit srdečním arytmiím u lidí po infarktu.

Kyselina ursodeoxycholová snižuje produkci cholesterolu a rozpouští žlučové kameny. Vyskytuje se v léčivech tradiční čínské medicíny, která se vyrábějí z medvědí žluči. Naštěstí pro medvědy se však tato užitečná sloučenina dá vyrábět synteticky. Využívá se k léčbě těhotenské cholestázy, která vede ke zvýšenému riziku srdečních arytmií a náhlého úmrtí plodu. Kyselina ursodeoxycholová snižuje množství škodlivých žlučových kyselin v krvi matky a dokáže přecházet přes placentu.

Vědci z Imperial College London nyní poprvé demonstrovali, že tato látka brání vzniku srdečních arytmií tím, že upravuje elektrické vlastnosti buněk myofibroblastů. Ty jsou přítomny v srdci plodu, ale mizí krátce po narození. Znovu se však objevují u lidí, kteří prodělali infarkt. Jsou součástí tkáně jizvy a narušují přenos signálů, které řídí srdeční rytmus. Výsledky experimentů na buněčných kulturách naznačují, že kyselina ursodeoxycholová pomáhá vracet elektrickou signalizaci do normálu. Je to významný objev, protože by mohla bránit vzniku arytmií nejen u nenarozených dětí, ale také lidí po infarktu, kde současná prevence není příliš efektivní.

Kyselina ursodeoxycholová

Výzkum také ukázal, že jsou to právě myofibroblasty, které zvyšují riziko arytmie u nenarozených dětí. Nejvíce myofibroblastů je v srdci plodu v druhém a třetím trimestru, kdy je riziko náhlého úmrtí v důsledku matčiny cholestázy nejvyšší. Když vědci ke kultuře myofibroblastů přidali žlučové kyseliny, přenášely se elektrické signály pomaleji, což by v živém srdci mohlo vyvolat arytmii. Pokud mezi srdečními buňkami myofibroblasty nebyly, nestalo se nic. Naopak přídavek kyseliny ursodeoxycholové upravil elektrické vlastnosti myofibroblastů tak, že se signál po celé kultuře přenášel rovnoměrněji, a riziko arytmie se tak snížilo.

Zdroj: Hepatology, Imperial College London

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.