Média jsou spojována s establishmentem a mocí. Proto jim lidé nevěří, říká analytik

Volek je spoluautorem studie o klesající důvěryhodnosti českých novinářů, ve které vědci zkoumali vývoj důvěry od roku 2004 do současnosti. V počátcích odpovědělo tak, že nedůvěřuje novinářům, 19 % dotázaných, v roce 2016 tuto odpověď zvolilo už 46 % respondentů.

Liberální demokracie po více než 25 letech existence zdaleka nezapustila kořeny.Jaromír Volek

„Ten posun je ze statistického hlediska velmi významný. Jde de facto o téměř polovinu populace, která tímto způsobem deklaruje svoji nedůvěru. Ten zlom začíná zhruba kolem roku 2002, tam nedůvěra razantně stoupá,” říká Volek.

Lidé ve výzkumech často odpovídají tak, že věří televizi nebo rozhlasu, ale nevěří novinářům. „To je jedna ze zajímavých věcí toho výzkumu. Je třeba říci, že je tam poměrně výrazný rozdíl mezi důvěrou vyjadřovanou k médiím veřejné služby, tam je pořád o něco větší. Když se ale ptáme na média jako taková, tedy ne na zpravodajská média a ne na novináře, tak tam je také pokles, ale není tak výrazný. Zdá se, že instituce, do které nemůžete tak promítat své emoce a která reprezentuje něco jako stát, kryje ten negativní postoj,” vysvětluje analytik.

Nevzdělaný nebo mladý

V první studii v roce 2004 byl typicky nedůvěřivý respondent vzdělaný s vyšším sociálním statusem. V současnosti se situace otočila. „Nedůvěřující je člověk méně vzdělaný, se základním vzděláním, nezaměstnaný nebo v nejnižší příjmové kategorii. Zdá se, že došlo k tomu, že je nedůvěra vůči médiím manifestována jako výraz vůči společnosti, establishmentu,” říká host.

Václav Moravec při práci v České televizi|foto: Václav Moravec

Nedůvěru v novináře často potvrzují mladí lidé. „Segment, o který by měla média bojovat, protože to jsou ti budoucí diváci a konzumenti, tak o ten přichází. Opět je tu vazba na to, že jsou to mladí, kteří jsou nezaměstnaní, kteří mají slabé sociální pozice. U tohoto segmentu se ale ukazuje velmi výrazný vliv sociálních sítí,” vysvětluje Volek.

„Velké americké televizní sítě v posledních pěti letech malinko zvyšují sledovanost. To znamená, že skončil ten propad, který tam byl několik let. Vysvětlují si to přes sítě. Mladí na sítích vidí upoutávky na jednotlivé pořady, pak si je většinou stahují, ale tento trend tady existuje a je možná nadějí, že se zpravodajská média chytí.”

Nositelé špatných zpráv

Nedůvěřující je člověk méně vzdělaný, se základním vzděláním, nezaměstnaný nebo v nejnižší příjmové kategorii.Jaromír Volek

Volek má obavu, co budou výsledky studie znamenat pro liberální demokracii a společnost v České republice. „Část nedůvěry a kritiky vůči médiím je spíš kritikou liberální demokracie, toho modelu, který tady vznikl. V tomto směru vidím nedůvěru proti novinářům jako fatální a důležitou, ne kvůli ztrátě publika, ale z pohledu liberální demokracie. Jestli velká kamenná média, ta, která mají kapacitu zdrojovat, ta, která mohou odvádět kvalitní rešeršní práci, padnou, ohrozí to liberální demokracii. A to nejen v České republice,” obává se Volek.

Jaké jsou tedy hlavní důvody propadu důvěry v žurnalisty? „Média jsou u nás ztotožňována s mocí, establishmentem a státem. Z rozhovorů se ukazuje, že dnešní známí novináři, jako je třeba Václav Moravec, spojili svůj profesní étos s budováním liberální demokracie. Jestliže je liberální demokracie dnes vnímána jako nedokonalá, tak jsou snadným terčem. Nedůvěra narůstá po ekonomické krizi. Novináři byli poslové špatných zpráv, komentovali to, co se děje. Nemohli za to, ale ze sociální psychologie známe, že nositelé špatných zpráv na sebe stahují část hněvu za tu zprávu, i když za ni nemohou,” odpovídá host.