Mazané chobotnice používají nástroje
Používání nástrojů není jen výsadou lidí a dalších primátů. Šikovné manipulace s nástroji jsou schopni i ptáci, a jak ukazují nově natočené podmořské záběry, zahanbit se nenechají ani někteří bezobratlí živočichové.
Australský mořský biolog Julian Finn studoval chobotnice Amphioctopus marginatus, které opakovaně filmoval u pobřeží indonéských ostrovů. Podařilo se mu tak zaznamenat unikátní podívanou na chobotnice, které využívají poloviny schránek kokosových ořechů jako mobilní přístřešky. Chobotnice nejprve chapadly skořápku obrátila tak, aby do ní mohla "usednout". Chapadla rozprostřela kolem, napřímila je a se skořápkou umístěnou pod tělem jednoduše odkráčela. Jakmile se cítila ohrožená, stačilo jí skořápku překlopit a zalézt pod ní.
V některých případech chobotnice zatoužila po komfortnějším úkrytu a využila hned dvě poloviny skořápek, které si donesla k sobě. Skořápky přiklopila na sebe tak, aby vznikla kulovitá skrýš s malým otvorem, kterým chobotnice může pozorovat okolní dění. Strategie mazaných chobotnic na první pohled připomíná ráčky poustevníčky, kteří s sebou nosí prázdné ulity měkkýšů a schovávají do nich zranitelný zadeček. Podle autorů studie, kterou zveřejnil časopis Current Biology, ale chobotnice zacházejí mnohem dál, takže jde o skutečné používání nástrojů.
Jsou skořápky skutečnými nástroji?
Zaprvé, skořápky netvoří permanetní domov. Zadruhé, přenášení skořápek je mimořádně obtížné a chobotnici stojí značné úsilí i velkou dávku energie. A co je snad nejdůležitější, chobotnice na rozdíl od ráčka sbírá skořápky k budoucímu využití, nikoli z momentální potřeby. Během transportu ji skořápka nijak nechrání a chobotnice je naopak zranitelnější než jindy. Jiní vědci sice šikovnost chobotnic obdivují, ale pochybují o tom, jestli se dá hovořit o používání nástrojů - alespoň ve smyslu definice, podle které se jako nástroj počítá to, co zvíře použije na jinou činnost (a tou může být i jídlo).
Zajímavější otázkou ale je, jestli se chobotnice učí vyrábět mobilní přístřešky jedna od druhé, nebo jestli na to každá přijde sama na vlastní pěst. Zdrojem přístřešků jsou lidé, kteří do vody odhazují skořápky rozpůlených kokosových ořechů. Julian Finn je ale přesvědčený, že něco podobného chobotnice mohly umět i před příchodem lidí a podobným způsobem využívaly schránky měkkýšů. Pak ovšem přišly na to, že kokosové skořápky jsou mnohem komfortnější a škeble nejspíš nechaly být.
Zdroj: Current Biology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
