Mayské podsvětí
S kulturou starých Mayů si automaticky spojujeme matematiku, astronomii, pyramidy s chrámy či lidské oběti. Do tohoto výčtu bychom ale měli přidat ještě jeden fenomén – a sice uctívání jeskyní.
Jeskyně totiž měly ve světě Mayů, ale i dalších mezoamerických kultur významné místo. Obzvlášť silně se ale jejich kult rozvinul právě u obyvatel yucatánského poloostrova, který je díky svému vápencovému podloží s bezpočtem podzemních řek jeskyní plný.
Staří Mayové jeskyně považovali za vstup do podsvětí, do velmi rozmanitého světa. Podzemí bylo totiž místem, kde žili zlí bohové smrti. Přitékala z něj ale i tolik potřebná voda a k podzemí odkazují i mayské stvořitelské mýty. Díky tomu byly jeskyně považovány za posvátná místa, do kterých se pohřbívalo a kde se konala i celá řada rituálů, včetně obětí.
Ani koule, ani placka
Význam jeskyní také souvisí s mayskou představou o světa jako takovém. Pro mezoamerické Indiány byl náš svět totiž jakýmsi obrovským opeřeným ještěrem, do jehož otevřené tlamy, kterou symbolizovaly právě jeskyně, stékala krev obětí. Ta si vždy našla toho, komu byla coby životadárná síla určena. Podle mayských představ totiž mohlo z útrob ještěra také leccos i leckdo vylézt, například slunce či duch zemřelého.
Nejčastěji ale byly jeskyně spojovány s vodou. Jednak proto, že jejich součástí byly právě tekoucí podzemní řeky či takzvané cenotes neboli tůně. Ale i díky parám, které se před vchody do jeskyní kondenzovaly.
Z amatéra profesionálem
Prozkoumávat mayské jeskyně je velkým koníčkem Stanislava Chládka, vědce žijícího v USA, který na téma Mayové a jeskyně pravidelně přednáší a o svých zážitcích a objevech napsal i knihu. A hovořil o nich i v magazínu Sedmý světadíl, kde aktuálně vysíláme tří dílný rozhovor o významu jeskyní v kultuře Mayů.
První díl představuje kult jeskyní jako takový a poslechnout si ho můžete zde:
V druhém dílu hovoří Stanislav Chládek podrobněji o tom, jaké rituály a proč Mayové v jeskyních vykonávali. Záznam najdete zde:
A v posledním dílu, který zařadíme do vysílání příští týden, rozebereme, jak se mayský kult jeskyní a obětí obecně přetransformoval do současnosti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
