Mateřská dovolená
Oznámení Hany Marvanové, že odchází z Poslanecké sněmovny, vyvolalo dohady o tom, zda se v parlamentu změní rozložení politických sil, zda pro vládu disponující většinou jediného hlasu jejím odchodem problémy končí, anebo začínají. Unionista Tomáš Vrbík, který ji nahradí, totiž v minulosti prohlašoval, že by Unie svobody ve vládě být neměla. Nyní, když směřuje do sněmovny, říká, že většinovým stanoviskem v Unii je setrvat ve vládě, a ohledně reformy veřejných financí má v plánu blíže se s ní před hlasováním seznámit.
Tomáš Vrbík by nebyl prvním poslancem, který po příchodu do sněmovny zjistí, že vedle svých politických názorů nese také politickou odpovědnost, která nad osobními názory nejednou převáží. Připomeňme, že před nedávnem nahradil v Poslanecké sněmovně Jaroslava Tvrdíka Zdeněk Jičínský, který také předtím nesmlouvavě vládu kritizoval. S přijetím poslaneckého mandátu ovšem přijal i odpovědnost vůči straně, za kterou ve sněmovně sedí. Z hlasování o rozhodujících zákonech je mimochodem zřejmé, že odpovědnost ke své straně nepociťují pouze poslanci stran vládních.
Vzácně jednotně hlasují i poslanci stran opozičních, takže nikoho ani nenapadne předpokládat, že by někdo z ODS či KSČM mohl podpořit reformu veřejných financí. Ať už je tomu ale s politickou odpovědností poslanců jakkoli, zcela jistě se odpovědně zachovala Hana Marvanová. Mateřskou odpovědnost vůči právě narozenému synovi Andrejovi nadřadila politické odpovědnosti vůči straně. V době, kdy pro mnoho lidí má kariéra přednost před dětmi, dala Hana Marvanová najevo, že je možný i opačný přístup, dítě že může být důležitější než kariéra. Určitě se rozhodla správně.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.