Matěj Skalický: Kdo rozlouskne největší záhadu Marsu?

15. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Úkolem robotického vozítka Perseverance bude pátrat po známkách života na Marsu

Přes všechny pozemské problémy může být rok 2020 pro lidstvo velkým milníkem v dobývání vesmíru. Právě letos v létě začala nová éra vesmírných misí na Mars.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Za poslední týdny k rudé planetě odstartovaly hned tři rakety. Nicméně ta nejdůležitější, která může rozluštit odvěké tajemství Marsu, zatím stále zůstává na Zemi.

Čtěte také

Kennedyho vesmírné středisko na Floridě už do vesmíru vyprovodilo všelijaké rakety a sondy, včetně letu Apolla 11, slavných raketoplánů i první soukromé lodi Crew Dragon miliardáře Elona Muska. Letos v červenci si americký vesmírný program připsal další zářez – do vesmíru z Floridy vyslal svou nejvyspělejší sondu, aby pátrala po životě na Marsu.

Rover Perseverance, tedy v překladu Vytrvalost, čeká několikaměsíční cesta pustou černotou. Na Marsu přistane příští rok v únoru a okamžitě se pustí do sbírání geologických vzorků. Ve stejnou chvíli, to znamená za nějakých sedm měsíců, bude na Marsu pořádně rušno. Na povrch má dosednout i čínská sonda Tianwen-1. A kromě ní k rudé planetě v tuto chvíli míří i raketa Spojených arabských emirátů se sondou Amal, což znamená v překladu Naděje. Zkonstruovat ji pomohli Američané.

Evropa má zpoždění

Čtěte také

Všechny tři mise odstartovaly k Marsu letos v létě a započaly tak zcela novou éru v dobývání čtvrté planety sluneční soustavy. Asi jste si všimli, že v tomto příběhu plném očekávání a lidské vynalézavosti chybí Evropa. Jako by na první pohled tak trochu zaspala. Společný evropsko-ruský program ExoMars má výrazné zpoždění – jeho vozítko mělo na Marsu už dávno být. Start ale nevyšel ani v roce 2018, ani letos. Konstruktéři nestihli všechny zkoušky a konečnou stopku misi vystavila koronavirová pandemie.

Dalším oknem pro start je podzim 2022. Zní to trochu pohádkově, ale Evropská kosmická agentura a Roskosmos musí počkat na vhodnou konstelaci planet, která nastane jen jednou za 26 měsíců. Evropsko-ruský projekt si tedy dává pořádně na čas. Je to ale právě jeho rover, který může nakonec celou záhadu se životem na Marsu rozlousknout jako první.

Vozítko Rosalind Franklin, pojmenované po významné britské vědkyni, má několikanásobně delší vrták než americký Perseverance. Díky tomu se dokáže dostat i do hloubek, které nesežehlo kosmické záření. Někde tam, metr a půl až dva metry pod povrchem, by se pak skutečně mohlo skrývat to největší tajemství Marsu.

Matěj Skalický

Je navíc příhodné, že na tuhle detektivní práci vyšle evropsko-ruský program vozítko pojmenované po někom, kdo měl se zkoumáním života tak velké zkušenosti. Byla to totiž právě Rosalind Franklinová, která významně přispěla k poznání struktury DNA. Pokud tedy ExoMars napotřetí skutečně odstartuje, může být její jméno aspoň symbolicky spojeno s rozluštěním další velké hádanky tohoto vesmíru.

Autor je publicista

Spustit audio

Související