Na Marsu bahno teče jako láva. Evropský tým pod vedením Čecha odhalil procesy na povrchu rudé planety

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sopečné útvary, které vznikly obdobným principem na Havaji

Část marsovských sopek vznikla nově objevenými procesy. Ty probíhají za jiných podmínek než na Zemi a dokládají, že voda je na Marsu nejen u pólů, ale i pod rovníkem. Útvary, které ze satelitu vypadají jako ztuhlé proudy lávy, možná vznikly díky bahenním sopkám.

Evropský tým výzkumníků pod vedením geofyzika Petra Brože odhalil záhadu marsovských bahenních sopek. Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, ukazuje, že geologické procesy na jiných tělesech Sluneční soustavy mohou probíhat zcela jinak, než jak jsme zvyklí na Zemi.

Bahno podle vědců může na rudé planetě téct podobně jako láva na Havaji. Na tělesech s jinou hustotou atmosféry jsou tyto zdánlivě jednoduché procesy výrazně odlišné od pozemských podmínek. Na satelitních snímcích tedy pravděpodobně vidíme také útvary, které vznikly úplně jinak, než jsme si mysleli.

„Atmosférický tlak na Marsu je to nejdůležitější, co ovlivňuje rozdíl mezi tečením bahna na povrchu Země a na povrchu Marsu,“ říká geofyzik Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. „Nízký atmosférický tlak na povrchu Marsu způsobuje, že voda není stabilní, začíná se okamžitě vařit a zároveň dochází k jejímu odpařování.“

Stopadesátkrát nižší tlak způsobuje, že se voda z povrchu bahenního proudu okamžitě odpaří a bahno ztvrdne. Přitom se kolem něho vytvoří pevný obal. Pod ním ale směs kamenů a vody stále proudí, stoupá tlak a pak obal praskne. Vyvalí se nový bahenní proud a ten opět po chvíli ztuhne. Tento proces neustále pokračuje a vizuálně si ho můžeme představit jako lávové proudy na Havaji. Tam se tento typ lávy nazývá pāhoehoe a je typický relativně pomalým pohybem a právě cyklickým tuhnutím a pukáním.

Pokud nějakou část útvarů pozorovaných na Marsu skutečně vytvořily bahenní sopky, znamená to, že pod těmito místy byly a možná ještě jsou zásoby vody. Mohou být v podobě ledu nebo dokonce v tekutém skupenství. Přítomnost vody byla kolem marsovských pólů sice už potvrzena, ale pokud objevíme její dostupná ložiska kolem rovníku, může to pomoci budoucím lidským návštěvníkům Marsu.

Jak probíhala simulace podmínek na Marsu?

Marsovské podmínky vědci simulovali díky speciální komoře na britské Open University. V ní vytvořili 150 krát menší tlak oproti pozemskému, což odpovídá sedmi milibarům, a pak podchladili písčitý povrch na teplotu -30 °C. Na tento studený povrch vylévali dobře tekoucí bahno bohaté na vodu a pozorovali, jak se v takovém prostředí voda v bahně zachová.

Bahno bohaté na vodu se v marsovských podmínkách chová podobně jako havajská pomalu tekoucí láva pāhoehoe.

Vedle snímků z robotických vozítek pochází drtivá většina fotografií povrchu Marsu ze satelitů. Tyto fotky nemají tak dobré rozlišení, abychom z nich mohli posoudit, zda zachycené geologické útvary byly vytvořeny skutečnou marsovskou lávou, nebo jde právě o bahenní sopky.

Vizuálně podobné útvary vznikly jinými geologickými procesy a podmínky pod povrchem takových míst jsou zásadně odlišné. Na fotografiích přitom vidíme desítky tisíc kuželů velkých několik stovek metrů, které ovšem mohly vzniknout jak chrlením roztavené lávy, tedy běžnou vulkanickou činností, tak činností bahenních sopek, které chrlí směs vody a kamení.

Spustit audio
autoři: Ondřej Novák , mrk

Související