Matěj Schneider: Distancuje se Harrisová od Bidena? Nejde jí to a šéf jí moc nepomáhá
Prezidentská kandidátka amerických demokratů Kamala Harrisová se snaží lépe nastartovat svou kampaň. Slouží jí k tomu čerstvá smršť rozhovorů, které v posledních týdnech poskytla. Nesoustředí se v nich ale jen na takzvaná tradiční média. V amerických volbách totiž hraje čím dál tím větší roli sféra podcasterů a nejrůznějších influencerů ze sociálních sítí.
Bylo to znát například na demokratickém nominačním sjezdu. Ne že by tu klasičtí novináři nebyli. Někteří z nich si ale stěžovali, že kdejaká hvězda sociálních sítí dostala na sjezdu lepší přístup k přítomným politikům než právě oni.
Nedělají to jenom demokraté. I Donald Trump letos s oblibou navštěvuje různé podcasty, ať už jde o ten moderovaný komikem Theem Von, nebo jiný jeho kolegy Andrewa Schulze.
Motivace pro tuto změnu strategie je jednoduchá. Podcasty mají jasně vymezené cílovky a spíše mladší publikum, které je pro kandidáty volebním svatým grálem. Zároveň mají podcasteři chaotičtější, přátelštější a tím často méně konfrontační styl vedení rozhovorů než moderátoři z tradičních médií.
Byť tato nepředvídatelnost plodí různé ošemetné momenty – například zmíněný Schulz se neudržel a začal se Trumpovi smát do obličeje, když mu exprezident tvrdil, že je „v zásadě pravdomluvný člověk“.
Kamala Harrisová se pokoušela podobně odlehčený rozhovor poskytnout podcastu Call Her Daddy. Ohlasy na její výkon jsou ale rozpačité, jelikož kandidátka většinu času sklouzávala ke svému mnohdy vysmívanému vyprázdněnému stylu mluvení.
V jiných rozhovorech si ale zavařila více. Mnohé Američany zarazila její odpověď v pořadu 60 Minutes, kde označila za největšího protivníka Spojených států Írán.
Největší potíže Harrisová nemá v tuto chvíli s teokratickým režimem, ale s vlastním nadřízeným: Joem Bidenem.
V dobrém i ve zlém
Harrisová je objektivně v trochu nezáviděníhodné situaci. Jako viceprezidentka je svázána v dobrém i ve zlém se současnou administrativou a zároveň se snaží stylizovat jako kandidátka změny v kontrastu s možným návratem Trumpa.
Musí tak opatrně našlapovat ve snaze přivlastnit si úspěchy Bidenovy administrativy, ale zároveň naznačovat, že od toho nepopulárního se odřízne.
Rétoricky se jí to často příliš nedaří. V rozhovoru pro ABC řekla, že se s Bidenem od sebe vlastně moc neliší. Když pak dostala na NBC v rozhovoru s bavičem Stephenem Colbertem příležitost tuto promarněnou šanci napravit, promáchla znovu.
„Očividně nejsem Joe Biden,“ vtipkovala viceprezidentka. Jediný kontrast, který byla schopna vykreslit, byl příslib, že by do své administrativy jmenovala i republikána. To sice Biden neudělal, ale vždy se profiloval jako politik, který chce s republikány hledat kompromisy. Tolik ke kontrastu.
Biden jí to ale neulehčuje. Jen v průběhu října řekl, že s Harrisovou „zpívají ze stejných notiček“, že jsou jejich týmy „pevně propletené“ a že byla součástí všech jeho podstatných rozhodnutí.
Člověk by skoro řekl, že se Biden stále zlobí, že byl stranou dotlačen k ukončení kandidatury a snaží se své viceprezidentce podrážet nohy ve volbách. Jsou to samozřejmě jenom spekulace, ale svým způsobem by to bylo padnoucí vyvrcholení letošního politicky divokého amerického roku.
Autor působí na serveru voxpot.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
