Matěj Schneider: Demokraty děsí útok na Kapitol. Proč tedy posilují kandidáty, kteří se ho účastnili?

23. červen 2022

Američtí komentátoři v posledních dekádách sílící politické polarizace rádi upomínají, že mnozí otcové zakladatelé Spojených států neměli v oblibě koncept politických stran. Naopak se jich přesně z důvodů polarizace obávali. Alexander Hamilton dokonce označil dělení do frakcí za „nejsmrtelnější nemoc“. Současná situace dobře ilustruje, z čeho podobné obavy mohly vyplývat.

Republikánská strana je v myšlenkovém rozkladu způsobeném otázkou loajality k Donaldu Trumpovi. Nejeden republikánský kandidát se staví za bývalého prezidenta v jeho slepé víře, že ve skutečnosti on a nikoliv Joe Biden vyhrál minulé prezidentské volby.

Čtěte také

Mnozí tito spojenci Trumpa kandidují na posty, ve kterých by mohli mít přímý vliv na průběh příštích (nejen) prezidentských voleb ve svých státech. Vzhledem k tomu, že se v podzimních volbách očekává vlna republikánských výher, je tak velmi nasnadě, že se mnozí z nich skutečně octnou u moci.

Pokud mají republikáni kandidáty otevřeně brojící proti současnému uspořádání amerického státu, u druhé strany to přece nemůže být až tak zlé, že? Nerad bych tu rýsoval jakousi falešnou ekvivalenci – problémy obou stran jsou specifické a mají rozdílný význam. Nicméně ani směřování demokratů vás nemůže v tuto chvíli naplňovat velkými nadějemi.

Logika podpory pro kandidáty

Čtěte také

Demokraté společně s několika protitrumpovskými přeběhlíky jako je například republikánská kongresmanka Liz Cheneyová, v současnosti prezentují zjištění svého sněmovního výboru, který v uplynulém roce vyšetřoval dramatické události 6. ledna 2021, kdy Trumpovi příznivci násilně vnikli do budovy Kapitolu v pošetilé, ale nikoliv bezvýznamné snaze zastavit probíhající certifikaci voleb.

Práce výboru teď sice přináší novou vlnu podrobností o této bezprecedentní události a cynismu Trumpových spojenců, ale je velmi nepravděpodobné, že něco změní. Samotný výbor nemá pravomoc na více než jen shromažďování důkazů. Potenciální obžaloby (včetně obžaloby Trumpa) jsou tak v gesci ministerstva spravedlnosti, jehož představitelé se k této variantě jednoznačně nevyjadřují. Není divu, představa obžaloby bývalého prezidenta rozhodně nikoho v USA nenaplňuje klidem.

Čtěte také

Vzhledem k tomu, jak velký humbuk demokraté okolo těchto slyšení dělají, je možná pak překvapivé, že paradoxně v republikánských primárkách podporují některé extremistické trumpovské spojence. Nejzářnějším příkladem je kandidát na pennsylvánského guvernéra Doug Mastriano, který se přímo účastnil dění ve Washingtonu 6. ledna.

Jeho demokratický oponent Josh Shapiro během republikánských primárek utratil za televizní reklamy o Mastrianovi více než sám republikánský kandidát. „Jestli Mastriano vyhraje, bude to výhrou pro hodnoty Donalda Trumpa,“ hlásala demokratická reklama – pro demokratické voliče to možná zní děsivě, pro mnohé republikánské nikoliv. Jestli Mastriano vyhraje, bude mít vzhledem k pennsylvánským zákonům přímou moc nad průběhem příštích prezidentských voleb, ve kterých se dost možná opět utká Trump s Bidenem a Pennsylvánie může být opět klíčovým státem.

Matěj Schneider

Někteří demokratičtí volební stratégové otevřeně přiznávají logiku podpory pro kandidáty jako je Mastriano: dle ní radikálnější republikánští kandidáti v listopadových všeobecných volbách proti demokratům pohoří. To je ale velmi riskantní kalkul v momentě, kdy průzkumy jasně ukazují, že se na podzim chystá republikánská vlna. Přímo průzkumy z Pennsylvánie pak ukazují, jak šeredně se demokraté přepočítali: Shapiro v nedávném průzkumu od Suffolk University vedle jen o 4 procentní body, tedy v rámci statistické chyby. Stav amerických dominantních politických stran je pak takový, že jedna je ve víceméně otevřené válce s demokratickým zřízením a druhá ji není schopná zastavit, tak ji v tom podporuje v naivní víře, že se od ní voliči odvrátí.

Autor je publicista

Spustit audio