Matěj Schneider: Brusel, nebo Varšava – co bude Bidenovou nejdůležitější evropskou zastávkou?

Nyní se Biden vydává do Evropy a my se tak budeme moct jasně dozvědět, jak si nový světový řád sám představuje. Některé věci jde vyčíst už před jeho návštěvou.

Čtěte také

Joe Biden: Putin je válečný zločinec

První Bidenovou zastávkou bude vcelku očekávatelně Brusel, ale o účelu návštěvy více prozrazuje jeho druhá a možná důležitější destinace, kterou je Varšava.

Polsko pro USA představuje nejsilnějšího a nejspolehlivějšího partnera v rámci Severoatlantické aliance v Evropě. Význam země samozřejmě v tomto ohledu ještě stoupl s válkou v sousední Ukrajině. Téma jednání má být pochopitelně především humanitární krize vyplývající z milionů Ukrajinců, kteří prchají na západ a především do Polska.

Zdaleka ne všechno je ale v polsko-amerických vztazích aktuálně růžové. Washington se v první půlce března například postavil proti polskému záměru poskytnout Ukrajině na pomoc v obraně několik stíhacích letounů MiG-29.

Místo toho chtějí USA poskytnout Ukrajincům sovětské protiletecké systémy (ze sovětské éry dle washingtonské logiky proto, že s nimi ukrajinská armáda již umí zacházet).

Zajistit jednotu mezi Evropou a USA

O americkém uvažování to prozrazuje mnohé. Dle Bidenovy administrativy jdou totiž MiGy teoreticky použít jako útočná zbraň proti Rusku, což je hranice, kterou současný prezident zjevně není ochotný aktivně překročit.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Důvěřuj, ale prověřuj? NATO pod drobnohledem

Trnem v oku Američanů byly v uplynulých dekádách z pohledu severoatlantických závazků mrzké výdaje evropských partnerů na obranu.

Právě Polsko patřilo z pohledu USA mezi jednu ze světlých výjimek, nicméně ve světle ruské invaze na Ukrajinu najednou o zvýšení těchto výdajů začínají mluvit i státy, kde to předtím bylo nepředstavitelné.

V Německu koluje vtip o tom, jak je nezvyklé, že zrovna právě po Německu chce zbytek Evropy, aby začalo zbrojit. V amerických médiích se píše o tom, že Biden hodlá tyto snahy podpořit a navýšit počet amerických jednotek v Evropě – z aktuálních přibližně sta tisíc dle spekulací v deníku Wall Street Journal snad až na dvojnásobek.

Pro srovnání v roce 1957 měly USA v Evropě okolo 450 tisíc jednotek a na sklonku studené války pak asi 340 tisíc.

V Bruselu se naopak očekává, že bude Biden evropské politiky tlačit k razantnějšímu postupu. Chystá se zde jednat o tom, jak ukončit evropskou závislost na ruských energiích, v čemž by mohly pomoct dodávky amerického zkapalněného zemního plynu.

V druhé řadě Bílý dům signalizuje, že mu jde o jak zpřísnění dosavadních sankcí na ruský režim, tak o to zajistit, aby ty stávající nebyly snadno obcházeny.

Matěj Schneider|foto:Tereza Kunderová, Český rozhlas

Bidenův národněbezpečnostní poradce Jake Sullivan před prezidentovým odletem na tiskové konferenci zdůrazňoval, že primárním cílem evropské návštěvy je zajistit jednotu mezi Evropou a USA, co se týče postupu ve světle ruské agrese.

Biden se v tuto chvíli zdá být odhodlaný k tomu, aby z krize vyústila jasnější transatlantická spolupráce, než jak tomu bylo v uplynulé dekádě. Návštěvy v Bruselu a Varšavě tak budou první ochutnávkou toho, jestli se Evropa a USA budou schopny jasně dohodnout, nebo jestli v rámci Bidenem slibovaného „nového světového řádu“ nezačnou Spojené státy opět pokukovat místo Atlantiku spíše přes Tichý oceán.

Autor je publicista