Masakr v Madridu
Bezprostředně po sérii výbuchů v Madridu měli španělští politikové jasno, že za masakrem stojí baskičtí separatisté z ETA. Na večerní tiskové konferenci už ale ministr vnitra uvedl, že se vyšetřování ubírá více směry. Policie totiž v dodávce u Madridu našla sedm rozbušek a arabskou nahrávku veršů z Koránu.
Z toho, co včera experti na počínání teroristů řekli, vyplývají dvě možnosti. Buďto se po Americe i Evropa stala cílem islámských radikálů, kteří zvolili Španělsko jako blízkého spojence USA a Británie ve válce v Iráku, anebo se mladí baskičtí separatisté inspirovali Al-Kajdou. Těžko říct, co je horší. Zatím se ví, že ETA už v prosinci do vlaků uložila pět set kilo výbušnin, které ovšem policie včas zneškodnila, a že včera vybuchovala trhavina, kterou má právě ETA na skladě. Koordinací a brutalitou ovšem akce připomíná rukopis radikálních islamistů.
Do včerejška platilo, že naši, evropští, teroristé jsou jaksi lepší než ti arabští. Upřednostňovali vraždění politických odpůrců a uložení bomb měli ve zvyku oznámit předem, aby neumírali nevinní a spíše aby vznikla materiální škoda. Zmasakrovat ve vlacích nic netušící lidi cestující do práce vyžaduje otrlost, o které jsme se domnívali, že ji teroristům propůjčuje spíše fanatická víra než touha po autonomii. Jenomže to už možná neplatí. Jak politické křídlo ETA, tak spřátelená IRA si sice pospíšili s odsouzením masakru, jenomže co mohou tito zasloužilí teroristé vědět o myšlení svého dorostu, který už je mediálně formován úspěchem Usámy Bin Ládina? Šetření je na počátku, ale ať už dopadne jakkoli, už teď je třeba říct, že teroristy nelze dělit na lepší a horší. Bez ohledu na rozdílnost víry a přesvědčení a bez ohledu na jejich motivy jsou to pokaždé stejní vrazi.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.