Martin Horálek: Začíná advent
Prosvětlené ulice i nazdobená okna našich domů napovídají, že je konečně tu. Advent! Už jen to slovo. V antickém světě se používalo pro příjezd králů nebo císaře. Zkrátka cosi velkolepého a vznešeného.
Tak, jako řada jiných svátků, i advent se v průběhu staletí vyvíjel. Měnila se jeho délka i způsob slavení. A tak je tomu dodnes. Třeba v okolí Milána, kde se uchovala ambrosiánská tradice, slaví advent šest týdnů.
Čtěte také
Pravoslavní mají zase advent vymezen pevně. Díky používání juliánského kalendáře se ale pravoslavné svátky odehrávají jindy než ty naše. Ve všech dobách i tradicích měl ale advent jedno společné. Byla to především doba radostného očekávání. Církevní učenci pak ve svých úvahách rozlišovali hned trojí perspektivu adventního času.
V západní církevní tradici se délka adventu nakonec ustálila na čtyřech nedělích s tím, že jeho začátek je proměnný. Čtvrtá adventní neděle je poslední nedělí před 25. prosincem. Období tří předcházejících nedělí pak určuje začátek adventní doby.
Radost ze života a porozumění
Letošní advent je tím nejkratším možným. Štědrý den je totiž zároveň čtvrtou adventní nedělí. To možná může být pro některé lidi trochu matoucí. Nicméně z církevního hlediska není Štědrý den ještě vánočním svátkem v pravém slova smyslu. Ostatně ze stejného důvodu začíná půlnoční mše, kterou máme tradičně spojenou se štědrovečerními oslavami, právě až o půlnoci. Tedy v první minutě Božího hodu vánočního – 25. prosince.
Čtěte také
K adventu se v naší zemi váže ještě jedna krásná tradice. Roráty. Starobylé mariánské zpěvy. Jejich kořeny nejspíš sahají až do 15. století. Jsou národním kulturním klenotem. Název je odvozen ze vstupního zpěvu čtvrté neděle adventní. Ten začíná slovy: „Rorate coeli desuper“, v překladu „Rosu dejte nebesa“. Ačkoliv v názvu rezonuje latina, jedná se o ryze české texty. Vznikaly především v utrakvistickém prostředí a provozovaly je tzv. literátská bratrstva.
Je zajímavé, že roráty sehrály důležitou roli i v obrozeneckém zápase o zachování češtiny. Jejich popularita mezi lidmi byla taková, že i v převážně germanizovaném prostředí se stále zpívaly v původním českém znění. Staly se tak jazykovým depotem, ze kterého národní buditelé mohli neomezeně čerpat. Navzdory svému stáří nejsou roráty jen historickým artefaktem. Svou poetikou oslovují i dnešní lidi a jejich popularita roste.
S adventem je spojeno ještě mnoho dalších zvyků a tradic. Věnce, koncerty, večírky, osvětlení – to všechno, byť různou formou, evokuje totéž. Radost ze života, z lidské pospolitosti a ze vzájemného porozumění. Hodnoty, které jsou univerzální v čase, v kulturách i v náboženských tradicích. Hodnoty, nad kterými září Betlémská hvězda dnes, stejně jako před dvěma tisíci lety.
Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.