Martin Fendrych: Zapadneš do paralelního světa dezinformací a už se nevymaníš?
Dezinformace jsou velké, aktuální a moderní téma. Lidé slovo dezinformace a dezinformátor či dezinformátorka často používají jako nadávku, bič, jako nálepku. Nechceš být dezinformátor, protože pak uvádíš své okolí v omyl, zahrnuješ je nepravdivými informacemi. Buď vědomě, pak jsi zavrženíhodný, jsi škodič, škodička, nebo nevědomě, pak prostě jenom nemyslíš, neuvažuješ.
Čeští elfové, internetová skupina dobrovolníků, kteří bojují s ruskými hybridními hrozbami, nedávno oznámili, že se po pandemii covidu každý sedmý člověk už z „paralelního světa“ nevymanil, tedy ze světa dezinformací a fake news.
Asi 15 procent populace
Elfové poukazují na to, že mezi obdobím covidu a invazí Ruska na Ukrajinu jde na dezinformační scéně vystopovat jasné spojení, které plynule propojilo obě události a vedlo od odporu k očkování k podpoře ruské agrese a odporu k Ukrajincům. Do tzv. paralelní společnosti podle elfů spadá asi 15 procent české populace.
Čtěte také
Zároveň ale podle výzkumu agentury Median platí, že Češi vnímají šíření dezinformací jako vážný problém. Obává se jich 43 procent obyvatel.
Seznam Zprávy cituje výzkum agentury Ipsos, podle kterého nepravdivé informaci víc než jednou uvěřilo 31,5 procenta dotázaných, nevím sdělilo 22 procent, 20,7 procenta tvrdí, že nenaletělo nikdy, a jednou 26 procent.
Varovných je oněch 22 procent dotázaných, kteří nevědí, jestli uvěřili šířené lži. Nepřemýšlejí o tom? Je jim to jedno? Co vlastně znamená, že se každý sedmý český občan už nevymaní z vlivu nepravdivých informací?
Každý sedmý z nás
V tomto ohledu byla zajímavá Konference Bezpečná budoucnost, kterou pořádal premiér Petr Fiala (ODS). Jako jedna ze tří mluvčích se jí zúčastnila také Tereza Matějčková, filozofka a novinářka, která píše eseje pro časopis Echo24. Matějčková mluvila o dezinformacích a mimo jiné se opírala o velkou přehledovou studii, která v roce 2024 vyšla v prestižním vědeckém časopisu Nature.
Čtěte také
Matějčková řekla: „Lidé, kteří se ocitají ve vleku dezinformací, jsou titíž, kteří je aktivně vyhledávají. Oni už dopředu jdou za dezinformacemi. A proč to dělají? Nejčastěji se zmiňuje nedůvěra. Nedůvěra vůči institucím, která vede k určitým stanoviskům, a ti lidé si chtějí potvrdit skrze dezinformace to, že svět je skutečně tak hrozný, jak se obávají, že je.“ Dodala také, že my všichni vyhledáváme informace, které stvrzují naše stanoviska...
Spojme si teď tedy dvě věci. První, že se dezinformace u nás začaly masivně šířit během pandemie covidu a že se pak rychle propojily s válkou na Ukrajině.
A druhou, že lidé dezinformace vyhledávají, protože cítí nedůvěru, nedůvěřují systému, ve kterém žijí. Pak se nabízí i cesta, jak zbylých 85 procent občanů před pádem do paralelního světa uchránit. Tou cestou je budovat důvěryhodný systém, důvěryhodný stát.
Dodám jen, že to vůbec, ale vůbec není snadné.
Autor je spolupracovník deníku Forum 24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
