Martin Fendrych: Svátek práce 1. máj
Každý rok se u nás slaví Svátek práce, 1. máj. Původ má v Americe, v Chicagu, kde v roce 1886 vyhlásil anarchistický deník The Alarm stávku za osmihodinovou pracovní dobu. Policie střílela do stávkujících dělníků a několik jich zemřelo.
Za těch necelých 140 let jsme se neposunuli, pořád máme osmihodinovou pracovní dobu. Moderní trend je ovšem její zkracování, víc volného času.
Čtěte také
Moderním trendem je taky zapojování umělé inteligence do pracovních procesů všeho druhu, nahrazování lidí. Češi jsou vůči umělé inteligenci skeptičtí, jak ukázalo sociologické šetření společnosti Ipsos ve spolupráci s Katedrou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
59 procent dotázaných by přivítalo pozastavení jejího vývoje. Nedůvěřují jí. Co lidi nejvíc znepokojuje? Na prvním místě je nedostatek lidské komunikace a úpadek její kvality, toho se bojí 30 procent dotázaných, na druhém místě ztráta pracovních míst, 27 procent, na třetím nepředvídatelné důsledky, 17 procent.
Poptávka po lidské práci
Umělá inteligence lidi ohrožuje, bojí se mimo jiné, že ztratí práci. Práce je po staletí považovaná za centrum života, za jeho smysl.
Čtěte také
Automaty a stroje už nahradily hodně pracovní síly, ale čeká nás zřejmě ještě větší skok, totálně jiná organizace práce. Dost možná se příští 1. máje promění v bouře proti „AI“, umělé inteligenci.
Svátek práce bude v nedaleké budoucnosti slavit ona, ne dělníci, do ulic vyjdou spořádaní kyborgové, lidi na ně budou koukat z oken, už to nebude svátek jejich práce, budou mít volno i od demonstrování. Protože rozvoj umělé inteligence se nezastaví, to je naprostá utopie.
Všecko kolem nás se rychle mění, komunikaci ovládají sociální sítě, do značné míry nahrazují osobní kontakt, výrobu začnou řídit počítače, dopravu AI. Ale vývoj jde tak rychle dopředu, že ho nestačíme promýšlet a řídit. Předbíháme sami sebe, své představy, své chápání.
Čtěte také
Vidět je to třeba na důchodech. Stát je stále váže na počet narozených dětí, tedy na počet budoucích pracovníků, kteří budou odvádět peníze na sociální pojištění. Dětí se ale rodí méně, na důchody bude méně peněz.
Celý systém by potřeboval přeorganizovat, jinak nastavit. Firmy, které místo lidí používají umělou inteligenci, by dejme tomu mohly platit víc na sociální odvody, na důchody. AI přece dělá a bude dělat stále víc lidskou práci. A lidi se dožívají stále vyššího věku, zatímco jejich schopnost pracovat s věkem klesá. Zároveň bude klesat i poptávka po lidské práci.
Kdysi byla práce doménou lidí, ale čím dál víc bude doménou strojů, počítačových programů, robotů a kyborgů. Ty prudké změny bychom měli být schopni přenést i do sociální oblasti. Počítat s tím, že rodiny budou mít zase dvě, tři, čtyři děti je nesmysl. Lidé budou mít míň dětí a budou míň pracovat. Zároveň se budou chtít mít lépe...
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
