Martin Fendrych: Poučení z krizového vývoje: Fiala si zachránil post premiéra, Lipavský post šéfdiplomata
Česká politika dostala novou dynamiku. Premiér Fiala vyhodil pirátského ministra Bartoše a s ním odešla celá strana. Co se stalo s Petrem Fialou? Jakou prodělal proměnu? Není jasné, proč si nechal ministra zahraničí Lipavského. Zajímavá je i proměna samotného Lipavského.
Petr Fiala zjevně přitvrdil, najednou jakoby se z něj stal téměř „ranař“. O Ivanu Bartošovi v České televizi řekl, že se „chová, jako by se pomátl“. Co to? Dokázal se šedesátiletý politik skutečně uvnitř změnit?
Pravděpodobně nikoli. Spíš se to s ním má jako s citrónem, když ho zmáčknete, tak stříká. Není pochyb, že krajské volby nedopadly dobře, strana přišla o hejtmany, později i o senátory, podle průzkumu NMS Market Research měla ODS v září o 3 procentní body méně než při předchozím měření.
Jistě za to může i vláda, zvlášť když dělá chyby. A pro genetickou výbavu ODS není nic logičtějšího než vypudit z vlády ony takzvaně levicové Piráty.
Bylo by zajímavé vědět, jakou roli ve vyhnání Pirátů z vlády a v tom, jak Fiala přitvrdil, hrál kupříkladu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, který od roku 2016 stojí v čele ICT UNIE. Ta se zabývá zaváděním moderních informačních technologií do podniků i státní správy a její firmy měly na Bartošově řešení těžce prodělat.
Petr Fiala se vnitřně nepředělal, jen se snaží zachránit svoji pozici v ODS. Zároveň ve své straně nemá nikoho, komu by svěřil práci šéfa diplomacie. Nejsou lidi...
Salto nazad
Ministru zahraničí Janu Lipavskému je 39 let, změnit by se ještě mohl. Předvedl politické salto nazad, backflip jak vyšitý. Zbavil se silně oslabených Pirátů a dokázal zůstat ve vládě. Nejen to, plno voličů pětikoalice si možná říká: „Ještě že tam ten Lipavský zůstal, on je záruka české zahraniční politiky.“
Čtěte také
Jistě tak vypadá. Jistě je příjemné, že Fialova vláda a prezident Petr Pavel mají po dlouhé době společnou, jasně formulovanou zahraniční politiku. Nesledujeme tichou rvačku o moc, ale diplomacii. Vztah české vlády a Hradu k Ukrajině a Rusku je čitelný a rozumný.
Potud skvělé. Zároveň však platí, že Lipavský prostě dělá to, co chce Petr Fiala a Petr Pavel. Oba si ho pochvalují. Dělá to, co chce poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Nic víc. Voliči zděšení Putinem si Lipavského taky pochvalují.
Ale je opravdu tak skvělé? Podle současných odhadů Česko za dva a půl roku zaplatilo Rusku pětkrát víc, než poslalo na pomoc Ukrajině. Ročně odebíráme až šedesát procent ruské ropy. Toto selhání jde i za šéfdiplomatem.
Chyb najdeme víc. Kupříkladu jsme stále členy Visegrádské čtyřky (V4), i přes politiku Slováků a Maďarů. Lipavský taky ukázal, jak málo mu záleží na straně, díky níž se stal ministrem, jakmile mu jde o místo.
Jaké je tedy „poučení z krizového vývoje“ vlády? Fiala voličům vzkázal, že víc než na pětikoalici, na kterou tolik sázel, mu záleží na pozici předsedy strany a vlády. A Lipavský voličům vzkázal, že nebyl žádný Pirát a loajalita je méně než funkce.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
