Martin Fendrych: Chudoba se u nás dědí. Elitám většinou chybí buď majetek, nebo kulturní rozhled

Znamená to, že se chudoba a nízké sociální postavení dědí. Děti ze „strádající třídy“ většinou nepřekonají status svých rodičů a asi čtvrtina dětí v úrovni vzdělání zaostává, například nedokážou vyložit přečtený text a mají slabé matematické schopnosti.

Prokop vysvětluje, že stát nedělá prakticky nic pro to, aby se to změnilo. Vidí ohromné rozdíly mezi výsledky škol v různých regionech.

Na problémová místa je těžké sehnat kvalifikované učitele, chybí školní psychologové a programy, které by potíraly absence žáků. Děti mají málo možností ve volném čase, nezažívají úspěch třeba ve sportu, nemají jak se odpoutat od prostředí, do kterého byly vrženy.

Čtěte také

Prokop: Potřebujeme vzdělanější populaci. Pro mnoho studentů je ale vzdělání finančně těžko dostupné

Prokop vysvětluje: „Takřka v ničem z těchto věcí nemáme systémové financování a podporu. Ani v obědech zdarma. Učitelé se nepochybně snaží pomáhat, ale systémově to neřešíme. K tomu máme 4300 škol a ty řídí 2300 zřizovatelů, takže chybí koordinace a řízení. Když začnete pomáhat znevýhodněným, riskujete, že ze sebe uděláte segregovanou školu.“

Nejde o malý problém. Devět tříd základní školy nedokončí tři až čtyři procenta žáků, řádné střední vzdělání nedokončí šest až deset procent studentů. Jde tedy o široký okruh lidí z nižších sociálních vrstev.

Důležitá věc: krajové disproporce se za posledních dvacet let nezmenšují. O problému se ví, ale chybí chytrá politika regionálního rozvoje.

Elity u nás a v Británii

Abnormální je ovšem i opačná část spektra – elity. Prokop 35 let po převratu popisuje typický postkomunistický syndrom: řada lidí u nás má vysoký sociální a kulturní kapitál, ale nemá majetek.

A na druhé straně tu máme lidi, kteří mají vysoký ekonomický kapitál, ale nepatří mezi kulturní elity. Když srovnává Británii a Česko, tak asi šest procent Britů patří mezi elity, u nás je však elita tak malá, že je pro sociology těžké ji zkoumat.

Elity sociologové popisují jako lidi, kteří disponují všemi druhy kapitálů: mají majetek, mají vysoký příjem, mají kontakty a zároveň kulturní rozhled. Tak vypadají britské elity, nikoli však ty české.

Martin Fendrych, komentátor Aktuálně.cz|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Důležité je, jak Prokop popisuje, britský školský systém: „Mají elitní střední školy, třeba Eton, a elitní školy vysoké. Takže tam děti z bohatých rodin systematicky studují. Kvůli svému zázemí i vzdělanosti pak mají top místa ve státní správě i části byznysu. Na druhou stranu Britové umí pomáhat znevýhodněným dětem ve školství, takže vytáhnou také ten spodek.“

V Británii tedy funguje systém, který vede k vyšší úrovni vzdělání a kulturního rozhledu. U nás chybí fungující politika regionálního rozvoje včetně škol. Proto se chudoba dědí.

Možná to souvisí i s tím, že českým elitám obvykle něco zásadního chybí, buď majetek, nebo kulturní rozhled.

Autor je komentátor Aktuálně.cz