Marek Hudema: Turci jako další uprchlická vlna do Evropy?

Tentokrát jde přímo o turecké občany. Podle statistik loni vzrostl oproti roku 2017 téměř na dvojnásobek počet lidí, kteří opustili zemi.

Jaký svět představuje Turecko 95 let od vzniku svého moderního státu?

V roce 1923 se Turecku ozbrojeným odporem proti Evropanům, vyčerpaným první světovou válkou, podařilo částečně přepsat mapu Středního východu. Vznikla multikulturní, multietnická a multikonfesionální Turecká republika. Založení republiky si Turecko připomíná den po oslavách výročí vzniku Československa. V programových řadách Esej, Vizitka a Povídka se připojuje i Vltava.

Evropský statistický úřad Eurostat pak uvedl, že za první tři čtvrtletí minulého roku požádalo o azyl v Evropské unii téměř 16 tisíc Turků. Přitom o rok dříve to bylo za celý rok jen necelých 14 tisíc. Další se usazují v Evropě, aniž by ztratili své občanství, či se dostali do statistik emigrantů.

Turci se snaží dostat ze země minimálně ze dvou důvodů. Za prvé kvůli tomu, že v Turecku jsou oklešťovány svobody tamních občanů, mizí svobodná diskuse i nezávislý tisk, a jsou pronásledováni domnělí i skuteční odpůrci tamního režimu.

Situace se v Turecku začala zhoršovat po neúspěšném vojenském puči v roce 2016. Prezident Recept Tayyip Erdogan obvinil z jeho zorganizování příznivce muslimského klerika Fethulaha Gülena.

Odliv mladých a vzdělaných Turků

Jeho stoupence označil za teroristy a nálepka teroristy se začala dávat i dalším lidem, kteří režim kritizovali, či jen byli někomu nepohodlní. Na delší či kratší dobu bylo zadrženo přes 200 tisíc lidí, 80 tisíc Turků skončilo ve vězení, 150 tisíc přišlo o práci.

Jan Fingerland: Arabští disidenti milují Turecko

• Upravit
• Smazat

Kdyby se saúdským úřadům podařilo vraždu Džamála Chášakdžího v Istanbulu ututlat, snadno by mohli pokračovat. Turecko je totiž arabských disidentů plné.

Stát navíc začal znárodňovat některé firmy a zabírat majetek údajných teroristů. Podezřelými jsou i lidé se styky na Západě. Tahle čistka stále pokračuje a pochopitelně vede k odchodu mnoha lidí a k převodům majetku do zahraničí.

Druhým důvodem pro odchod jsou ekonomické problémy. Erdoganova vláda se neustále snažila povzbudit ekonomiku a prezident otevřeně pohrdá i základními ekonomickými poučkami. Výsledkem jsou hospodářské potíže. Zejména propad hodnoty turecké měny, s tím spojené zdražení dováženého zboží a pokles kupní síly.

Erdogan se z tohoto vývoje snaží obvinit síly – zejména ty zahraniční – , které prý nepřejí Turecku jeho úspěch. Ale na část hlavně vzdělanějších Turků tahle argumentace nefunguje, a tak raději hledají štěstí v zahraničí.

Luboš Palata: Špatně v Turecku je špatně pro celou Evropu

• Upravit
• Smazat

Z toho, že si možná na dovolené na konci srpna koupí v Turecku levněji tamní pivo Efes, nebo ušetří na koupi kožené tašky, či bundy, by nikdo z Čechů neměl mít žádnou velkou radost.

Výsledkem je odliv zejména mladých a vzdělaných lidí. A také značné části těch bohatých, kteří se bojí o svůj majetek. Na jednu stranu by se z toho Evropa mohla radovat. Nejde o chudé nevzdělané uprchlíky, ale lidi, kteří snadno najdou v unii práci. Navíc lidi zvyklé na životní styl podobný tomu evropskému.

Jenže takový odliv mozků z Turecka nevěstí nakonec pro Evropu nic dobrého. Turecku může způsobit další ekonomické potíže, ubude demokratů a nakonec bude mít Evropa na svých hranicích chudý polodiktátorský režim, ze kterého pak budou prchat i ti méně vzdělaní.

Unie by proto měla tlačit na Turecko, aby si dalo do pořádku svoji demokracii i své hospodářství. Jinak nás takový příliv chytrých mozků nakonec přijde velmi draho.