Marek Hudema: Tajný život mully Umara
S překvapivými zjištěními o životě zakladatele a šéfa afghánského hnutí Tálibán mully Umara přišla nedávno holandská vědkyně Betta Damová.
Nová či v některých případech staronová fakta o životě vůdce Tálibánu nám toho přitom hodně říkají o situaci v Afghánistánu i o americké válce proti teroru. A nejde jen o to, že se mulla Umar skrýval doslova pod nosem amerických vojáků, kteří ho hledali.
Vůdce Talibanu mulla Umar je údajně po smrti. Hnutí to zatím nekomentovalo
Vůdce islamistického hnutí Taliban mulla Muhammad Umar je údajně po smrti. Podle zpravodajského serveru BBC to uvedl nejmenovaný vysoký představitel afghánské vlády. Mluvčí afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního na dnešní tiskové konferenci v Kábulu prohlásil, že vláda informaci prošetřuje. Tálibán toto sdělení zatím nekomentoval. Zprávy o smrti mully Umara se objevily již v minulosti, radikální Taliban je ale vždy popřel.
Tradiční mediální obraz hnutí Tálibán je ten, že šlo a jde o islamistické hnutí prosazující strohou verzi islámu. Něco jako wahábbismus v Saúdské Arábii či ideologie různých džihádistických skupin.
Na vzniku Tálibánu se zároveň výrazně podílel sousední Pákistán, jehož rozvědka Tálibán řídila. Hnutí šéfoval tajemný mulla Muhammad Umar, který ovládal Afghánistán a kryl a hostil světového arciteroristu číslo jedna Usámu bin Ládina.
Umar byl svržen americkou invazí, která byla reakcí na Usámovy teroristické útoky 11. září. Umar pak léta řídil ze sousedního Pákistánu operace svého hnutí proti americkým jednotkám v Afghánistánu.
Tálibán si diktuje podmínky
Damová – tedy pokud jsou její informace pravdivé a zatím se zdá, že většina z nich je – ale tenhle jednoduchý obraz rozbíjí. Tálibán líčí jako hnutí, které je hodně založeno na domácích tradicích a mystických proudech islámu. Ne na moderním návratu k čistému islámu, ze kterého čerpají džihádisté.
Jan Fingerland: Hledá se mulla Umar aneb Vůdce Tálibánu už zase zemřel
Říká se, že o kom se rozhlásí falešná zpráva, že je mrtev, může se těšit na dlouhý život. Není jisté, zda se to týká i Muhammada Umara, vůdce afghánského Tálibánu. Podle nejnovějších zpráv zemřel – už zase.
Zároveň Damová ukazuje, že vztah Pákistánu a hnutí Tálibán nebyl tak jednosměrný, jak se někdy tvrdí. Mulla Umar trpěl prý až chorobnou podezřívavostí vůči Pákistánu – i když od něj samozřejmě přijímal pomoc – a zdaleka neplnil pákistánská přání.
Šlo zkrátka o v moderní historii typickou situaci, kdy slabší partner dokáže manipulovat se silnější zemí, která je nucena ho sponzorovat, aby se neobrátil na někoho jiného.
Damová zároveň ve své knize „Hledání nepřítele“ uvádí, že mulla Umar od roku 2001 do své smrti v roce 2013 nežil v Pákistánu, jak s oblibou tvrdí afghánská i americká vláda, ale v Afghánistánu. Dokonce nedaleko amerických základen a vojáků, kteří po něm pátrali.
Američané směřují k mírové dohodě s Tálibánem. Pochybnosti jsou na obou stranách, píše Economist
Po 17 letech bojů jsou možná Američané i Tálibán připravení složit zbraně. Podle zvláštního amerického zmocněnce pro Afghánistán Zalmaye Khalilzada se obě znepřátelené strany shodly na základních principech, které by měly vést k ukončení bojů, uvádí na svých stránkách týdeník The Economist.
Umar také neřídil bojové akce Tálibánu proti Američanům. Byl jen jeho duchovním vůdcem a pouhou svou existencí držel hnutí pohromadě. Zároveň byl ale v Tálibánu jedním z těch, který se chtěli s novými vládci v Kábulu i s Američany dohodnout. Těsně po americké invazi v roce 2001 dokonce nebyl proti rozpuštění celého Tálibánu výměnou za beztrestnost pro jeho členy.
Jenže to tehdy odmítli Američané a stejně i část afghánských politiků. Uplynulo zhruba deset let a Američané začali mít o jednání zájem, který trvá dodnes. A byl to podle Damové právě mulla Umar, který tlačil na své spolupracovníky, aby s Američany skutečně jednali.
Druhý nejhledanější muž světa – hned po Usámovi bin Ládinovi – nebyl až takovým nepřítelem Ameriky, jak se zdálo. Jeho nástupci jsou vůči Spojeným státům paradoxně mnohem tvrdší, než byl mulla Umar. Mají totiž lepší vyjednávací pozici než dříve.
Teď je Tálibán sice vnitřně rozdělený, ale vojensky silný. Američané přitom na rozdíl od roku 2001 nemají plán, jak ho porazit. Tálibán si tak teď při jednání s Američany diktuje podmínky jako je odchod všech cizích vojsk ze země či obnova vlády striktního islámského práva. A je možné, že mu Američané nakonec vyhoví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
