Marek Hudema: Až skončí pandemie, přijdou další problémy
Těšíte se na budoucnost? Důvod tu rozhodně je. Potíže s covidem jednou skončí a my si trochu oddechneme. Jenže je tu celý soubor dalších problémů, které před lidstvem stojí, a ty nejsou o nic menší než covid. A nejsou to problémy, které přijdou někdy v daleké budoucnosti, ale problémy, které tu budou velmi zřetelně vidět za pár desetiletí. Tak do roku 2050. Pokud tedy nejsou vidět už dnes.
Jejich seznam sepsal nedávno známý britský astrofyzik Martin John Rees a není to zrovna veselé čtení.
Čtěte také
Na prvním místě je samozřejmě globální změna klimatu, která povede k extrémním výkyvům počasí a potížím na celé planetě. Už dnes máme na Zemi takzvané klimatické uprchlíky, tedy lidi, kteří odešli ze svých domovů kvůli klimatickým změnám.
Jejich počet poroste. Mimo jiné kvůli tomu, že poroste počet lidí na planetě a klimatické změny mohou způsobit, že bude těžké vyhovět poptávce po potravinách. Ne že by hrozil hned hladomor, jen prostě nebude tolik jídla, kolik by si každý přál, a nebude na místech, kde je potřeba.
Další problémy pak způsobí hroutící se biodiverzita.
Moorův zákon
Pak jsou tu ještě „nepřírodní“ nebezpečí. Jsme stále více závislí na různých složitých sítích, od rozvodu elektřiny přes lodní přepravu až po finanční systém a internet. Katastrofické události, které by tyto sítě narušily, jsou sice řídké, ale spouští kaskádový efekt, který je rychle rozbije a vytvoří celosvětovou krizi. Tu může někdo způsobit i záměrně, například prostřednictvím bioteroru.
Čtěte také
Snadná editace genomu totiž dává různým šílencům zcela nové možnosti. Ohrozit nás mohou naše výtvory i nezáměrně. Třeba umělá inteligence. Nemusí jít nutně o snahu umělého mozku vyhubit lidstvo, ale třeba „jen“ o vedlejší efekt cesty k námi definovanému cíli.
Problémem může být i to, aby lidstvo dokázalo s „dobrou“ umělou inteligencí koexistovat a automaty rozhodující téměř neomylně o částech našich osudů nerozložily celou společnost.
Optimisté tvrdí, že vše se vyřeší. Více lidí znamená více mozků a tedy rychlejší vědecký a technologický pokrok, který nás udrží vždy o krok napřed před možnou katastrofou. Nebo že je řešením právě umělá inteligence. Nejen tím, že vynalezne prostředky, které nám umožní bezbolestně zastavit ničení planety, ale že navíc zařídí téměř ráj na zemi.
Čtěte také
Například americký technologický podnikatel Sam Altman tvrdí, že umělá inteligence zařídí, že takzvaný Moorův zákon bude brzy platit pro téměř vše. Moorův zákon je empiricky odvozené pravidlo o exponenciálním růstu počtu tranzistorů v integrovaném obvodu v čase při konstantní ceně, což způsobuje, že máme čím dál tím dokonalejší a zároveň levné počítače.
Podle Altmana bude brzy něco takového platit i pro výrobu dalšího zboží. Ceny jídla, bydlení či ošacení tak prý budou každé dva roky klesat o polovinu.
Jak moc je to pravděpodobné, to ještě uvidíme. Spíše je asi lepší vsadit na střídmější předpovědi, podle kterých nás po pandemii čeká obdoba bouřlivých 20. let minulého století. Ekonomika rychle poroste a všichni se budou chtít bavit a dohnat ztracený čas.
Rychle ale přijde i vystřízlivění a budeme se muset poprat se všemi problémy nastíněnými Reesem a mnohými dalšími. A to i za vysokou cenu podobnou té, jakou nyní platíme za naši snahu zvládnout současnou pandemii.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
