Manfred Spitzer: Kybernemoc. Jak a čím nám ničí digitální technologie život?

Německý psychiatr Manfred Spitzer (*1958), zabývající se dlouhodobě neurovědou a výzkumem učení, na základě mnoha specializovaných studií odpovídá: „Rozvoj digitálních technologií předbíhá evoluční možnosti člověka.“

Důsledkem je vznik nových civilizačních chorob, které začínají ohrožovat nejen jednotlivce, ale doslova další vývoj lidstva. Proto svou poslední knihu věnovanou tomuto tématu nazval Kybernemoc (2015).

Digitalizací k osamělosti

Už v roce 2012 zaujal Spitzer německou a anglosaskou veřejnost knihou Digitální demence, ze které se stal bestseller. Kybernemoc na Digitální demenci navazuje a rozšiřuje ji o nové poznatky, způsobené mimo jiné dramatickým rozšířením smartphonů, jimž se zejména mladá generace věnovala v roce 2015 až 7,5 hodiny denně. Vznikají kyberzávislosti, ztráta soukromí, přichází kyberstres a kyberfobie a digitální nespavost.

Tablety pro batolata mohou ohrozit vývoj dětského mozku, destruují poznávací schopnosti, digitální mládí je nepozorné, nevzdělané a nepohyblivé, zcela v rozporu s předpokládanými vzdělávacími možnostmi moderních digitálních médií. Kyberzávislost vede zákonitě i ke vzniku digitálních depresí a paradoxně i k osamělosti. Digitalizaci logicky neunikla ani tak intimní sféra lidského života, jako je sex.

Spitzerova Kybernemoc není žádným staromilským nářkem nad vývojem světa, ale argumentačně pečlivě podloženým výkladem, proč je globální digitalizace lidstva přinejmenším dvousečná.

Autorovi to vyneslo prudkou kritiku hardwarových i softwarových firem i mnoha státních institucí (třeba text Chodí Spitzer okolo, který sám Spitzer označil za hanopis), protože digitalizace se stala důležitým politickým a zajímavým finančním tématem.

Chyby, omyly, iluze

Ale Kybernemoc je především přehledem chyb, omylů a iluzí, kterých se při zavádění digitálních médií do našeho života dopouštíme. Neurofyziologické argumenty se v knize střídají s tvrdými statistickými daty nejnovějších výzkumů; mechanismy poruch lidského vědomí a (ne)schopnosti učit se vlivem digitálních médií jsou srozumitelně a důkladně vysvětleny.

Kniha Digitální demence Manfreda Spitzera

Digitální demence – poměrně nová diagnóza a titul úspěšné a mnoho diskutované publikace Manfreda Spitzera psychiatra zabývajícího se zkoumáním lidského mozku.

Autorovy závěry jsou jednoduché: „Jed dělá dávka.“ I u digitálních médií platí stejné mechanismy závislosti jako u narkomanie či stravy. Pomocníci života moderního člověka, podporovaní reklamou výrobců, mají schopnost člověka opanovat, neinformovaného o to snadněji.

Největší nebezpečí hrozí mladé generaci a dětem, které nemají ještě dostatek zkušeností a zralosti, aby rizika odhalily. Proto je Kybernemoc potřebnou informací všem, kdo se chystají vkládat digitální přístroje do rukou mládeže, batolaty počínaje, i těm, kdo už v dospělosti zápasí se sklony ke kyberzávislosti.