Mamuti překvapili paleontology

Mamuti srstnatí (Mammuthus primigenius), kteří vznikli z afrických předků, během poslední doby ledové obývali rozlehlé území severní Evropy, Asie a Severní Ameriky. Vyhynuli asi před 11 000 let, ale malé izolované skupinky přežívaly ještě o několik tisíc let déle. Na základě fosilních nálezů se zatím paleontologové domnívali, že mamuti tvořili jednu geneticky homogenní skupinu.

Chlupy vyhynulých zvířat se dlouho pokládaly za chudý zdroj mitochondriální DNA (mtDNA), která se používá při genetických analýzách. V loňském roce ovšem Thomas Gilbert z Kodaňské univerzity se svými kolegy dokázal opak - chlupy jsou nejen bohaté na mtDNA, ale navíc se z nich lépe než z kostí odstraňuje dekontaminace v podobě genomů různých bakterií a hub. Nyní se Thomas Gilbert postavil do čela mezinárodního týmu odborníků, který si vzal na mušku genetiku mamutů.

Celkem analyzovali DNA z chlupů osmnácti mamutů, kteří na Sibiři žili před 60 000 až 13 000 let. Ke svému překvapení zjistili, že na zamrzlých pláních se vedle sebe ve stejném čase proháněly dvě geneticky odlišné skupiny mamutů. Na pohled mamuti pravděpodobně vypadali téměř stejně, ale lišili se svými zvyky. První skupina byla dost usedlá a zdržovala se pouze ve vysoké Arktidě. Příslušníci druhé skupiny se chovali dobrodružněji a potulovali se po mnohem větším území.

Zajímavé je, že stáda mamutů z "dobrodružné" skupiny se po Sibiři toulala ještě před cca 10 000 let, zatímco "usedlí" mamuti vyhynuli už před 45 000 let. To znamená, že zmizeli dlouho předtím, než je v jejich domovině objevili první lidé, často pokládaní za jeden z rozhodujících faktorů, které přispěly k vymření impozantního druhu Mammuthus primigenius.

Výsledky studie popisuje článek v Proceedings of the National Academy of Sciences.