Máme historicky nejvyšší daně, ale i deficit, kritizuje Skopeček (ODS). Únorový výsledek není tak zásadní, oponuje Feranec (ANO)

9. březen 2020

Letošní únor se do tuzemské historie zapíše jako ten s největším schodkem od roku 1993. Suma se vyšplhala na více než 27 miliard korun. Propadly se příjmy z daní, z Evropské unie také přišlo méně peněz. Svědčí schodek o špatném hospodaření vlády, nebo jde jen o výkyv, který vyrovná v dalším období?

Jan Skopeček z ODS kritizuje fiskální politiku vlády, ale podle Milana Ferance (ANO) jen únorový výsledek nic o hospodaření vlády nevypovídá. Oba poslanci jsou místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru.

Únorový výsledek není zásadní

Milan Feranec na fotografii ze září 2014

„Pro mě únorový výsledek není tak zásadní,“ říká v pořadu Pro a proti člen hnutí ANO. Skopeček ale oponuje, že jde o nejhorší výsledek od roku 1993. „Navíc v období, kdy ekonomika není v krizi.“

„Také zatím nemáme zprávy o tom, jaké ekonomické důsledky na českou i globální ekonomiku bude mít koronavirus. Takže dobrý výsledek to není a vláda by měla začít něco dělat,“ dodává občanský demokrat.

Situaci ovlivnily dvě rozpočtové položky: zatím nepřišlo 5 miliard z Evropské unie, což je průběžná záležitost, také došlo k mimořádné dotaci 4 miliardy... K celkovému hospodaření ANO je ale důležité říci, že tři roky byl výsledek hospodaření státu plusový.
Milan Feranec

Na ekonomické dopady spojené s koronavirem se prý vláda připravuje. „Ministerstvo financí má odborné týmy, které to vyhodnocují. Důležitější a víc vypovídající bude výsledek za 1. kvartál i proto, že někteří plátci DPH jsou kvartální,“ vysvětluje Feranec.

Nejvyšší daně i deficit

Jan Skopeček, ODS

Skopeček kromě nárůstu sociálních výdajů připomíná rozhodnutí o zvýšení daní. „Takže máme nejvyšší daňové zatížení v historii a zároveň máme největší deficit v historii, což není věc, nad kterou bychom mohli mávnout rukou.“

„Pro růst důchodů a rodičovských příspěvků hlasovali všichni, včetně ODS,“ brání se Feranec. „Vláda k tomu přistupuje zodpovědně, my tak peníze lidem vlastně vracíme, jsou to investice do lidí.“

Nekritizoval bych hnutí ANO, že v jednom aktuálním roce realizovalo deficit, ale že už vládne 7 let v ekonomicky dobrém počasí růstu, má minimální nezaměstnanost a přesto tvoří deficity a zmenšuje si fiskální prostor na období, kdy přijde krize. S veřejnými financemi se neděje nic systémového.
Jan Skopeček

Občanský demokrat prý netuší, co vláda udělá, až skončí období ekonomického růstu. „Nevím, kam chce pan Feranec sáhnout ve chvíli, kdy ekonomika půjde dolů, poklesnou příjmy a porostou dramaticky výdaje. Deficit pak proste exponenciální křivkou.“

„Snížit deficit je možné mnoha způsoby. Třeba řídit provozní výdaje státu, ministerstev a podobně... Ale zatím nejsme v této pozici. Vláda také může dát více do investic, i za cenu zvýšení schodku, kdyby to bylo potřeba,“ obhajuje hospodaření současné vlády Milan Feranec (ANO).

autoři: Veronika Sedláčková , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.