Malé ryby trpí stejně jako velké

V suchozemských ekosystémech platí, že na ohrožení nejvíce doplácejí velcí dravci, kteří stojí na vrcholu potravního řetězce. Bývají to právě velké šelmy jako kupříkladu tygři, jejichž populace se nejvíce zmenší a vyžadují největší ochranu. Dalo by se logicky předpokládat, že to samé bude platit i v oceánském prostředí, které zatěžuje nadměrný rybolov. Vůči jeho dopadu by měly být citlivé především velké druhy ryb a mnohé státy již přijaly opatření na jejich ochranu. Menší ryby s rychlejší reprodukcí jsou považovány za odolnější, a jsou proto intenzivně loveny. Případy, kdy zkolabovala populace malých ryb – kupříkladu pacifických sardinek v roce 1940 – jsou brány jako ojedinělé výjimky.

Výzkum kanadských vědců však ukazuje, že malé ryby jsou zranitelné stejně jako ty velké. Důkazy o kolapsech jejich populacích vědci získali záznamů o komerčním lovu, které sahají až do roku 1950. Ke svému překvapení z nich zjistili, že oceány na vliv člověka reagují zcela jinak než suchozemské ekosystémy. Rybářských podniků zaměřených na malé druhy ryb ze spodních pater potravního řetězce totiž zkolabovalo 2x víc než těch, které lovily velké druhy dravých ryb.

Zdroj: PNAS