Má esperanto smysl, když je všude angličtina?
Tento týden uplynulo 155 let od narození lékaře Ludwiga Lazaruse Zamenhofa. Záměrem tvůrce esperanta bylo v roce 1887 vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci.
Esperanto je nejrozšířenějším mezinárodním umělým jazykem, kterým se dorozumějí 2 milióny lidí ze 120 zemí světa.
Slovní zásoba esperanta pochází především ze západoevropských jazyků, zatímco jeho skladba a tvarosloví poukazují na silný slovanský vliv.
Esperanto má také mnoho společného s izolujícími jazyky, jako je čínština, zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná jazyky aglutinační, jako je japonština, svahilština nebo turečtina.
Jak esperantisté uvádějí, díky logické gramatice bez výjimek a zejména důmyslnému systému tvorby slov je možno si esperanto osvojit pětkrát až šestkrát rychleji než národní jazyky.
Má podle vás dnes ještě esperanto smysl, když za nejrozšířenější jazyk je obecně považována angličtina? Je čas esperanta už pryč, nebo teprve přijde? Jaké výhody má esperanto a proč se mu dosud nepodařilo stát se univerzálním jazykem, jak zamýšlel jeho zakladatel?
Hostem Petra Schwarze byl v pátek 19. prosince od 19:10 předseda Pražského esperantského klubu Tomáš Břicháček.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
