Lymfom? Mé nejlepší rozhodnutí bylo zajít za psycholožkou. A ten vztek vrazit do komiksu, přiznává výtvarnice Trávníčková

26. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lucie Trávničková, host pořadu Hovory

„Jako by mě někdo obsadil do nízko rozpočtového hororu, ke kterému není scénář,“ popisuje své pocity autorka komiksové knihy Lymfom City, výtvarnice Lucie Trávníčková. Její stránky vznikaly při dlouhých hodinách v čekárnách lékařských ordinací nebo při chemoterapii.

„Začalo to tak, že jsem měla nevysvětlitelné a neobvyklé bolesti kosti levé nohy, kvůli kterým jsem nemohla někdy i několik dní spát,“ popisuje.

Protože k lékařům fakt nechodí ráda, bolesti jí donutily zajít přes praktika na ortopedii. „Ten mi řekl, že to bude něco mechanického a poslal mne na magnetickou rezonanci. No, a když jsem pak přišla pro výsledky, tak byl, neříkám vyděšený, ale řekl, že je to něco, s čím on už nechce nic mít společného – a poslal mne k dalším odborníkům.“

Onkologie

Těch nakonec bylo kolem desítky, až jednoho dne přišel jeden lékař s tím, že potřebuje vzorek nemocné tkáně, tedy operaci. „Po operaci za mnou přišel a řekl: tak to vypadá, že tady máme něco takového, po čem vás bude čekat onkologická léčba. To mi úplně vyrazilo dech, protože člověk, který přijde s nemocnou nohou, nečeká, že se něco takového dozví,“ vzpomíná na své emoce.

komiks Lucie Trávničkové

Výtvarnice Lucie Trávníčková své emoce už někdy od puberty vždy vyjadřovala kreslením, stejně to bylo i po oznámení vážné diagnózy. Komiksové kresby tak v čekárnách nebo na chemoterapii vznikaly z jakési naštvanosti. V jedné bublině u obrázku je napsáno: Bojovat s nemocí? Proč se taková blbost říká?

Vztek jsem vrazila do komiksu.
Lucie Trávníčková

„Naštvalo mě to, protože když má člověk takovou nemoc, tak je v podstatě celkem bezmocný. Já jen čekala, co mi lékaři napíšou, a já to budu respektovat a podle toho se dál řídit. To ale není žádný boj. Nevím, co bych musela dělat, aby to byl boj.“

Podobně vnímala nejrůznější dobře míněné rady, jako že nemá řešit vlasy a hlavně změnit myšlení. „Hodně záleží, v jaké jste zrovna fázi. Pokud máte zrovna vztek, tak vás všechny rady příšerně štvou. Když vám řeknou, že máte změnit myšlení, tak to vypadá, jakože si za tu nemoc můžete snad sami.“

komiks Lucie Trávničkové

A dodává: „Vztek jsem sice asi nedávala veřejně najevo, stáhla jsem se do sebe a vrazila do komiksu.“

Pokud pak má dát radu těm, kteří si právě něčím podobný procházejí a nejsou zrovna kreslíři, doporučuje obrátit se na lékaře duše.

„Doporučila bych všem, aby si souběžně s léčbou našli psychoterapeuta, který se těmito nemocemi zabývá. To bylo mé nejlepší rozhodnutí, kdy jsem zašla za psycholožkou, na kterou mi dal kontakt jeden z lékařů. Běžný onkolog totiž nemá vůbec čas o tom s vámi do hloubky mluvit. Se stejnými problémy na něj čekají další stovky lidí, takže to ani nejde,“ uzavírá.

komiks Lucie Trávničkové

Celý rozhovor Lucie Trávníčkové a Petra Viziny si poslechněte v audiozáznamu. Dozvíte se víc.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související