Lukáš Pollert: Čím je člověku hůř, tím víc mě jako lékaře baví mu pomáhat

12. říjen 2018
Lékař a bývalý reprezentant ve vodním slalomu Lukáš Pollert.

„V práci jsem nikdy nepanikařil. Možná na začátku kariéry je mladý doktor vyděšen i z horečky, ale není tam sám a má za sebou celý tým a starší kolegy,“ říká lékař, bývalý reprezentant ve vodním slalomu a bývalý komunální politik za ODS Lukáš Pollert.

Jiné je to na záchrance. Třeba když jedete k malému dítěti v bezvědomí. Je to průšvih. Když míříte k těžké havárii, kde je hodně zraněných, musíte co nejvíce lidí zachránit. Jsou tam také zranění neslučitelná se životem. Nedá se potom nic dělat. Takový člověk zemře. Také tu vzniká, hlavně u dětí, tlak příbuzenstva a je to nepříjemné. Sice jsem ani tady nikdy nepanikařil, ale není to nic příjemného,“ dodává kardioanesteziolog motolské nemocnice.

Lékař, bývalý komunální politik a bývalý český vodní slalomář, kanoista Lukáš Pollert se narodil 24. března 1970 v Praze. Na mistrovství světa získal v roce 1997 stříbrnou medaili. Z evropských šampionátů si přivezl dvě stříbra. V roce 1993 vyhrál celkové pořadí Světového poháru v kategorii C1. Na Letních olympijských hrách 1992 v Barceloně vybojoval zlatou medaili, v Atlantě 1996 získal stříbro. Sportovní kariéru ukončil v roce 2000, aby se mohl věnovat lékařství, které vystudoval. Vzbudil kontroverzi ve společnosti, když obě své olympijské medaile prodal za 150 tisíc korun, které poté věnoval nadaci Drop In. Jako doktor pracoval na interně, poté na urgentním příjmu Ústřední vojenské nemocnice. V současné době pracuje ve Fakultní nemocnici v Motole na klinice anesteziologie a resuscitace. V letech 2002-2010 byl zastupitelem Prahy 6 za ODS. S partnerkou Pavlou Škutinovou má 6 dětí, tři syny a tři dcery.

Politika mi vzala čas

Mezi lety 2002 a 2010 byl Lukáš Pollert zastupitelem Prahy 6 za ODS a říká, že do komunální politiky by se vrátil jedině až za delší dobu. „Především mně to vzalo čas. Má odbornost lékaře se s tím zcela neslučuje. Je to naprosto vzdálený obor. Kdybych měl právnické a nebo ekonomické vzdělání, je to snad blíž. Ale anestezie a komunální politika jsou si natolik vzdálené, že se to vůbec neslučuje. I když se probírají zdravotní věci, nekorespondují spolu,“ vysvětluje.

Čím je člověku hůř, tím více mě jako lékaře baví mu pomáhat. Například v životě ohrožujícím stavu.
Lukáš Pollert

Musíte se uskromnit

Lékař zmiňuje také náročnou finanční situaci ve své profesi: „Chtěl bych jezdit ke Středozemnímu moři a mít tam jachtu, to bych hrozně chtěl. Ale nevadí mi to, že to tak není. Byl jsem na několika stážích v zahraničí, v Sydney a v Americe, v Atlantě. Tam samozřejmě mají lékaři úplně jiný plat. Ale zase to beru tak, že když mají děti a ty studují na vysoké škole, musí tu školu platit. To já nemusím. Zatím,“ uvádí otec šesti dětí a k tématu pokračuje:

Mám to tak, že z mého platu se nedá nic ukládat. Žijeme od nuly k nule a je to za cenu mnoha lékařských služeb. Jenomže mě ty služby baví. Je fakt, že nejsem doma, nejsem s dětmi, jsem v práci, nebo mám mnoho příslužeb. Stále jsem jednou nohou v nemocnici. Když mě zavolají, musím se ihned sbalit a být třeba do hodiny na sále. Prostě mám takový plat, jaký mám, a musím s tím vyjít. Ale myslím, že se to dá. Zkrátka, na výdajové stránce se musíte uskromnit,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Dozvíte se, proč si Lukáš Pollert myslí, že by Praze slušely olympijské hry, nebo proč rád relaxuje na své pejsko-kočičkovské zahradě.

Spustit audio
autoři: Lucie Vopálenská, Kateřina Chvátalová

Související