Trump naslouchá tomu, kdo s ním mluví poslední. Na Aljašce to bude Putin, upozorňuje politolog Weiss

„Evropané si definitivně uvědomili, že Američany vlastně Evropa moc nezajímá,“ všímá si politolog v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

Trump si nedokáže připustit, že v přístupu k Rusku udělal chybu. Točíme se v kruhu, míní politický geograf Jelen

Připomíná, že už Barack Obama se v čele Spojených států prezentoval jako pacifický prezident a podobně to dělá i Donald Trump.

„Trump je v tom ale, řekněme, trochu víc jako slon v porcelánu. Jde hodně po svých, nebo jak on definuje, amerických zájmech – a Evropané se s tím musí nějakým způsobem srovnat,“ poukazuje.

Z dlouhodobého hlediska jsou podle Weisse zájmy Spojených států a Evropy v souladu. Způsob, jakým jich chtějí obě strany dosáhnout, se ale podle politologa liší.

Schůzka na Aljašce

Evropští lídři se na koordinační videokonferenci shodli, že během páteční schůzky amerického a ruského prezidenta na Aljašce musí být mimo jiné zohledněny bezpečnostní zájmy Evropy a Ukrajiny. Komu ale Trump skutečně naslouchá, je těžké odhadnout, připomíná Weiss.

Čtěte také

Landovský: Ani po Aljašce nebudeme v jednání o příměří výrazně dál. Je dobře, že se Evropa ohradila

„Zdá se, že naslouchá tomu, kdo s ním mluví jako poslední. Což v tom daném okamžiku bude Vladimir Putin,“ upozorňuje.

Zatímco evropská politika je spíše dlouhodobě orientovaná, Trump podle politologa přemýšlí primárně krátkodobě. I mír tak v případě ruské agrese vnímá jinak než Evropa.

„Donald Trump mluví o tom, že musí být mír, ale jeho představa o míru je nepřítomnost bojů,“ přibližuje Weiss. „Ale dlouhodobý, udržitelný mr, je vyřešení konfliktu, který k boji vedl – a zatím to nevypadá, že by Trump uvažoval v téhle perspektivě.“

Putinův test?

Už samotná schůzka obou státníků je někdy popisována jako vítězství Putina, který má dojem, že tak Rusko dostává z částečné mezinárodní izolace zpět do velké politiky. Trump ale jednání vnímá spíše jako „test“ ruského prezidenta, myslí si politolog.

Čtěte také

Historik: Ukrajinci teď myslí na Mnichov 1938. Dobrý scénář by byla schůzka Zelenského s Putinem

„Tahle schůzka určitě nic nevyřeší, nepřijde s nějakým závěrem. Konec konců říká to i Donald Trump, je to první schůzka, na které si chce otestovat, jestli to Vladimir Putin myslí vážně.“

V médiích se tak objevují spekulace o tom, že na setkání na Aljašce by mohlo navázat další jednání, kterého by se mohl zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle politologa je ovšem delší dobu jasné, že Rusku zůstane část ukrajinského území.

„Ukrajina potřebuje být v situaci, kdy se může spolehnout na to, že pokud si něco Rusko vezme, tak to tam skončí,“ uzavírá politolog Weiss.

„Že to nebude jen pět let pauzy a po pěti letech Rusko přezbrojí, dozbrojí a budeme ve stejné situaci jako v roce 2022, kdy povede invazi znovu, jen lépe připravené.“

Jak by měl vypadat spravedlivý mír na Ukrajině? Stojí pořád Evropa a Spojené státy na stejné straně? A jak si mír představuje Vladimir Putin? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.