Lukáš Kovanda: Oko za oko, možná jenom naoko

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa „vypálila“ jako první, když minulý týden oznámila zavedení 25procentních cel na čínský dovoz do USA v objemu 50 miliard dolarů ročně. Washington cílí na čínskou technologickou produkci, aby zhoršením obchodních podmínek ochromil rozkvět čínského hi-tech segmentu.

Američtí obchodní partneři chystají odvetu za Trumpova cla

• Upravit
• Smazat

Ekonomický deník Wall Street Journal se věnuje rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uplatnit cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států. List píše doslova o vlně „hněvu a odvetných kroků“, které na sebe Washington přivolal.

Peking totiž mohutně podporuje rozvoj čínského hi-tech v rámci své strategie „Made in China 2025“, která má z Číny učinit světovou technologickou velmoc a ohrozit vůdčí postavení USA v této oblasti.

Peking na úvodní výstřel možné obchodní války reagoval ohlášením uvalení cel ve stejném rozsahu na americké dovozy, například zemědělské produkty. Čína se snaží svými cly zasáhnout odvětví, která mají silné zastoupení v těch částech USA, kde se Trump těší poměrně výrazné voličské podpoře.

Trump v reakci na čínský krok a z důvodu pokračování toho, co označuje za únos amerického duševního vlastnictví a ohrožení amerických bezpečnostních zájmů, pohrozil uvalením dalších cel, tentokrát desetiprocentních, zato však na čínský dovoz do USA v ročním objemu 200 miliard dolarů.

„Modré límečky“ z amerických oceláren

Pokud Čína provede odvetu i za tuto sadu cel, je pak Trump připraven uvalit ještě další cla na čínský dovoz za dodatečných 200 miliard dolarů. Celkově by tak v takovém případě byla cla nově uvalena na čínský dovoz do USA za 450 miliard dolarů.

Financial Times: Chování Donalda Trumpa je největší hrozba pro světovou bezpečnost

• Upravit
• Smazat

Zahraničněpolitické kroky Donalda Trumpa na summitu nejvyspělejších ekonomik světa G7 a při jednání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem hodnotí názorový text britského deníku Financial Times.

To již překračuje výši schodku, který Spojené státy ročně vykazují ze svého obchodu s Čínou, jenž činí 375 miliard dolarů. Začínající obchodní válkou jsou zatím více poškozeny burzy a finanční trhy v Číně. Čínská měna oslabila nejdramatičtěji od roku 2015. Čína proto už intervenuje ve prospěch silnějšího renminbi.

Pokud by Trump uvalil první sadu 200miliardových cel, kterými nyní hrozí, připraví čínskou ekonomiku o 0,5 procentního bodu ekonomického růstu. Jde o Čínu, takže to ani z globálního pohledu nejsou žádné „drobné“. Ovšem na nejnižší úroveň za celé období od poloviny roku 2016 se přechodně propadl také klíčový ukazatel šanghajské burzy.

Nicméně obchodní válkou budou nakonec citelně zasaženy také Spojené státy. Světová obchodní válka by v USA totiž zničila více pracovních míst, než by jich vytvořila. I proto je třeba vnímat současné siláctví jak Washingtonu, tak ale i Pekingu jako silovou hru, která má protistranu přimět k ústupu, aniž by se ve skutečnosti muselo začít plnohodnotně obchodně válčit.

Lukáš Kovanda|foto: Radko Kubičko

Obchodní válka totiž z povahy věci nemůže mít vítěze na úrovni celých států. Může mít sice některé dílčí vítěze, například „modré límečky“ z amerických oceláren, ale nemůže mít vítěze na úrovni tak velkých ekonomických celků, jakými obě strany obchodního konfliktu jsou.

Autor je hlavním ekonomem společnosti Cyrrus