Lukáš Kovanda: Koho ještě zajímá brexit?

28. březen 2019

Podle původního plánu měly nyní Británii odtikávat poslední minuty v Evropské unii. A přitom lze říci, že chaos kolem brexitu nikdy nebyl větší.

Britský parlament uzmul premiérce Mayové kontrolu nad procesem brexitu a nechal hlasovat o alternativách k jejímu návrhu vystoupení z Evropské unie. Avšak ani žádná z alternativ neuspěla.

Filip Nerad: Brexitový tisíc a jeden den

brexit

„Britové rozhodli“, „přebíráme zpět kontrolu“, hlásaly oslavně titulky probrexitovských deníků po referendu, které určilo, že Spojené království a Evropská unie půjdou každý svou cestou.

Člověk by čekal, že britská libra bude „lítat jako splašená“, nahoru a dolů, ruku v ruce s tím, jak devizoví obchodníci budou v časovém presu, za odtikávání oněch posledních minut, vyhodnocovat momentálně nejpravděpodobnější scénář brexitu. Nic takového se však neděje.

Přitom v roce 2016, zejména první den po červnovém referendu o brexitu, to byla jiná písnička. Ze světových trhů se v reakci na plebiscit vypařily hned tři biliony dolarů. Trhy byly na pokraji paniky. Brexit byl tehdy událostí globálního dosahu. Během dalších měsíců se stal událostí evropského významu. A dnes není ani to.

Z celosvětové perspektivy trhů a burz jde nyní do značné míry o regionální záležitost. Do kursů měn a cen akcií nyní mnohem více promlouvají docela jiné věci než brexit. Třeba změna v chování centrálních bank, které přestaly utahovat měnovou politiku, pokles výnosů na vládních dluhopisech nebo pokračující napětí v mezinárodním obchodě, zejména mezi Spojenými státy a Čínou.

V jednotně je síla

Jan Jůn: Odejdu dřív, jestli podpoříte mou dohodu

Britská premiérka Theresa Mayová

„Jsem připravena odejít dříve, než jsem slíbila, jestli podpoříte mou dohodu. Je správné udělat to pro vlast a stranu.“

Mediální pozornost, která se brexitu dává, je prostě přehnaná. Jeho faktický význam není takový, aby si ji zasluhoval. Ze dvou důvodů.

Zaprvé, takzvaný tvrdý brexit, brexit bez dohody, v současnosti prakticky nehrozí. Pravděpodobnost, že na něj dojde, se pohybuje mezi pěti a deseti procenty. Kromě části britské Konzervativní strany si jej nikdo nepřeje.

Britský parlament je naopak opravdu nakloněn spíše ještě měkčí variantě brexitu, než jakou navrhuje premiérka Mayová. Při zmíněném hlasování o jednotlivých alternativách k jejímu návrhu to byla varianta vystoupení, či spíše přestoupení z Evropské unie do celní unie s Evropskou unií, která v britském parlamentu nejtěsněji prohrála.

Jan Fingerland: Odchod Británie, odchod Mayové

Brexit

Když je mezi třema lidma jen jeden chytrej, tak nesmí dojít k hlasování. Výrok z komedie Světáci neplatí jen v případě jihočeských fasádníků, ale všeobecně. I ve Westminsteru.

Těžko si lze představit měkčí variantu brexitu. Burzy a trhy zkrátka sází na to, že brexit bude buď měkký, nebo hodně měkký, nebo žádný. Vskutku, hlasování parlamentu o alternativách naznačuje i to, že pravděpodobnost druhého referenda nebo předčasných voleb, které by byly zřejmě cestou taktéž k druhému referendu, stoupá.

Zadruhé, v červnu 2016 se trhy a burzy bály, že nastane dominový efekt. Že tedy budou o vystoupení z Evropské unie usilovat i další státy. Média už vymýšlela zkratky jako „frexit“, „itexit“, či dokonce „czexit“. Jenže nic takového se nestalo.

Zbytek Evropské unie nejen že se nezačal drolit, vykázal až nerozbornou jednotu v rámci samotného procesu vyjednávání o brexitu. Žádné domino, žádná lavina. Zbytek Evropské unie zkrátka v praxi předvedl, že v jednotně je síla, čímž zejména učinil z brexitu, svého času globální hrozby, záležitost regionální.

Lukáš Kovanda

Svět zkrátka zajímalo hlavně to, zda vystoupení Británie Evropskou unii rozdělí, ba i zničí. Dnes ví, že se nic takového nestalo. Proto jej brexit vlastně už ani moc nezajímá.

Autor je hlavním ekonomem Czech Fund

Spustit audio