Lukáš Kovanda: Hypoteční vlny a narázy

Primárně tak činí opět v obavě z možné destabilizace hypotečního a potažmo nemovitostního trhu. Tentokrát naše centrální banka rozhodla o zvýšení takzvané sazby proticyklické kapitálové rezervy. Ta se od roku 2020 zvýší na 1,75 procenta. Poté, co hned dvakrát vzroste v roce příštím.

Julie Hrstková: Konec zlatých časů?

• Upravit
• Smazat

Žijeme v nejlepší době posledních mnoha let. Zaměstnanost v Evropě i České republice je na historických maximech. Inflace se stále drží nízko a ekonomika měřená tempem hrubého domácího produktu roste. Ale stejně se zdá, že aktuálně svět tančí na palubě Titaniku a jen čeká na nevynutelnou srážku.

Co to znamená? Tuzemské banky si budou muset odkládat stranou opět o něco více peněz do jakési povinné finanční rezervy pro špatné ekonomické časy. Rezerva bude v těchto zlých časech zase rozpouštěna.

Možností ukládat bankám vytváření takovéto rezervy disponují příslušné orgány jednotlivých členských zemí Evropské unie jen poměrně krátkou dobu. Jde o jedno z opatření, které se narodilo až v důsledku šoku, který bankovnictví zažilo během finanční krize před deseti lety.

Ačkoli tedy proticyklická kapitálová rezerva může být vytvářena v kterékoli zemi unie, zatím si jejím prostřednictvím musí peníze odkládat stranou jen banky v České republice, na Slovensku a ve Švédsku. Česká republika bude mít příští rok druhou nejvyšší sazbu proticyklické rezervy v Evropské unii, právě po Švédsku.

Tisíce moudrých hlav

Česká národní banka tedy v kontextu Evropské unie postupuje poměrně přísně. Navíc letos dále zpřísnila podmínky vlastního poskytování hypoték, když jim v důsledku zapověděla, aby je poskytovaly méně bonitní části klientely.

Lukáš Kovanda: Ekonomicky jsme stále svobodnější. Opravdu?

• Upravit
• Smazat

Česká republika dosáhla v nejnovějším vydání indexu ekonomické svobody svého dosud nejlepšího umístění.

Zatím se však toto opatření centrální banky, zavedené od letošního října, projevuje opačně, než centrální banka zamýšlela. Zvýšila totiž mezi lidmi zájem o hypotéky, pro které platila ještě ona volnější pravidla. Takže říjen 2018 je měsícem, v kterém banky poskytly druhý nejvyšší měsíční objem nových hypoték v celé historii České republiky. Jednalo se konkrétně o více než 24 miliard korun.

Pro srovnání, od ledna do září činil průměrný měsíční objem nových hypoték „jen“ necelých 18 miliard korun. Přísnější pravidla sice platí od 1. října, ale právě až během října se ve statistice naplno objevily hypotéky poskytované žadatelům „na poslední chvíli“, ještě za volnějších podmínek. Mnozí Češi tedy v reakci na novou regulaci změnili časování a žádost o hypotéku uspíšili.

Úrokové sazby hypoték stoupají. Nejvyšší čas zajistit si u bank výhodné podmínky, radí analytici

Více než 150 tisícům lidí skončí v příštím roce platnost úrokové sazby u jejich hypotéky. Banky se proto snaží získat nové klienty, lákají je třeba na nové financování půjčky nebo domluvení nové úrokové sazby dlouho dopředu.

Jde o příklad toho, jak regulatorní zásah do trhu vytváří „vlny“ a „nárazy“. V tomto případě, doufejme, ještě docela neškodné. Ale jde o princip. Proč je podnikání bank spoutáváno dalšími regulacemi? Proč mají poskytovat jen tolik hypoték a jen těm žadatelům, kolik a komu jim dovolí „rada sedmi moudrých hlav“ v ČNB, které jmenovala hlava ještě moudřejší, pan prezident Zeman?

V jednotlivých komerčních bankách snad moudří lidé nesedí? Lze předpokládat, že jich tam sedí více než osm. Dokonce více než osmdesát. Více než osm set. Možná i více než osm tisíc. Tyto tisíce moudrých hlav navíc jsou motivovány ziskem své vlastní instituce, tedy také ziskem svým vlastním. A zrovna tak strachem z vlastní ztráty.

Čím jsou motivováni radní z České národní banky a pan prezident? O své výdělky – placené z kapsy daňového poplatníka – nepřijdou, ani když rozhodnou sebehůře.

Lukáš Kovanda|foto: Radko Kubičko

Je tedy fascinující víra mnohých z nás v to, že několik jednotlivců, navíc nijak přímo zainteresovaných, ví lépe a ví více než tisíce srovnatelně moudrých lidí, kteří ale navíc jdou se svojí kůží na trh a riskují své vlastní peníze. 

Autor je hlavním ekonomem Czech Fund