Lukáš Kovanda: Ekonomicky jsme stále svobodnější. Opravdu?

Předseda vlády Andrej Babiš s ministrem dopravy Danem Ťokem a ředitelem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Janem Kroupou
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předseda vlády Andrej Babiš s ministrem dopravy Danem Ťokem a ředitelem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Janem Kroupou

Česká republika dosáhla v nejnovějším vydání indexu ekonomické svobody svého dosud nejlepšího umístění.

Zatímco v roce 1990 obsadilo tehdejší Československo 101. příčku, za přibližně čtvrtstoletí nástupnická Česká republika přeskočila zhruba sedmdesátku zemí a nyní se ocitá na 30. místě. Polepšuje si navíc i v posledních letech, jelikož třeba v roce 2010 obsadila stále až 52. pozici.

EET přineslo jen drobné. Stát by se měl zaměřit na odliv dividend a daňové ráje, radí ekonom Kovanda

Elektronická evidence tržeb (EET) - ilustrační

Vláda ve Sněmovně narazila s novelou zákona o elektronické evidenci tržeb, která je podmínkou pro spuštění její třetí a čtvrté vlny. Poslanci hlasování o návrhu odložili, podle pravicové opozice a Pirátů není důvod rozšiřovat povinnost evidovat tržby i na řemeslníky nebo trhovce, protože by to bylo špatně vymahatelné.

O čem ale vlastně nás vzestup na světovém žebříčku ekonomické svobody vlastně vypovídá? Také třeba o investiční aktivitě vlády. Takže postup žebříčkem nelze vnímat čistě jako důkaz rostoucí svobody podnikání v naší zemi.

Je třeba také říci, že údaje v právě zveřejněném, nejnovějším vydání Indexu ekonomické svobody pokrývají rok 2016 a nezahrnují tedy loňský a letošní vývoj. Nelze vyloučit, že si Česká republika v nadcházejících vydáních indexu ekonomické svobody zase pohorší.

Například kvůli možnému horšímu výsledku v kritériu spotřeby vlády, kde se zřejmě negativně projeví současný rychlý růst platů zaměstnanců veřejné sféry, který je jeden z nejrychlejších v rámci EU. Pokud pro změnu vzroste investiční aktivita vlády, například v souvislosti s nutností čerpat rychleji prostředky z fondů EU, také se to může negativně projevit v nadcházejících vydáních Indexu ekonomické svobody.

Růst produktivity a celospolečenské bohatnutí

Za rok 2016 vykazuje Česká republika v položce vládních investic nejvyšší možnou míru ekonomické svobody. Ale to proto, že objem vládních investic vyhodnotil sestavovatel žebříčku, kanadský institut Fraser, dle svých měřítek jako dostatečně nízký, aby nevytěsňoval soukromé investice.

Lukáš Kovanda: Koho robot o práci nepřipraví?

V moderních prodejnách nechybí samoobslužné pokladny

„Nové technologie představují hrozbu celé škále kancelářských činností. Stroje a zařízení pokračují ve svém vpádu do společnosti, nahrazují stále větší a větší počet lidských aktivit a postupně činí vlastní lidskou práci nepotřebnou.“

V ČR však nedostatečné vládní investování kritizují poněkud paradoxně i alespoň některé pravicové opoziční strany. Pokud bude jejich volání vyslyšeno a vláda v nadcházejících letech své investice navýší, Česká republika si v tomto kritériu třeba i poměrně výrazně pohorší a tím ohrozí své stávající umístění v žebříčku. Je tedy nutno mít na zřeteli, že žebříček v některých případech opravdu nemusí vystihovat pouze ryzí svobodu ekonomického klimatu, ale třeba právě jen nízkou vládní aktivitu v oblasti investic.

Pokud je tato nízká investiční aktivita vlády důsledkem naopak přehnaných výdajů provozního rázu, třeba na platy státních zaměstnanců, nelze příliš argumentovat, že jde o projev svobodnějšího ekonomického prostředí. Protože míra přerozdělování vůbec nižší být nemusí.

Lukáš Kovanda: Kam až může klesat česká míra nezaměstnanosti?

úřad práce - chudí - chudoba - nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v ČR je aktuálně nejníže za posledních 22 let. Nabízí se tedy otázka, zda a případně kam může dále klesat.

I tak je nezpochybnitelné, že ČR učinila v posledním čtvrtstoletí v oblasti zvyšování ekonomické svobody obrovský skok kupředu a v tomto výkonu se jí může rovnat jen málokterá jiná země světa. To však nesmí vést k „usnutí na vavřínech“.

Ekonomická svoboda a nízká míra přerozdělování prokazatelně zintenzivňují například inovativní aktivitu v rámci té či oné ekonomiky, takže podněcují růst produktivity. Růst produktivity je přitom dlouhodobě jediným zdrojem celospolečenského bohatnutí.

Lukáš Kovanda

Současné přepjaté snahy části politiků nebo například odborů zvyšovat míru přerozdělování a zasahovat do svobodného rozhodování podnikové a firemní sféry i jednotlivých podnikatelů tedy ohrožují nejen svobodu nás všech, ale také růst bohatství a prosperitu nás, našich dětí a vnuků a budoucích generací vůbec. Byla by velká škoda přijít o postavení, které jsme si v posledním čtvrtstoletí dokázali ve světovém kontextu vydobýt.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund