Julie Hrstková: Minimální mzda? Doporučení, kterým se neřídí ani stát
Minimální mzda má v příštím roce stoupnout o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Jde o druhý rok, kdy se tzv. minimálka zvyšuje automaticky, a to podle odhadovaného růstu průměrné mzdy. A rok 2026 se také stane rekordním, protože minimální mzda přesáhne poprvé v historii 43 procent mzdy průměrné.
Podle opozice je nárůst nízký, neodpovídá cenové hladině. Současně je nižší o 200 korun než se odhadovalo ještě před měsícem. Minimální mzda je přes růst v posledních letech také nižší než ve většině zemí, a to včetně Polska.
Čtěte také
Na druhou stranu platí, že je minimální mzda stále až moc vysoká pro zaměstnavatele. Soukromé a bohužel i veřejné. I letos platí, že některé tabulkové platy ve veřejné sféře jsou tak nízké, že na ni nedosáhnou, takže zaměstnavatel musí doplácet rozdíl. Návrh tabulkových platů z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na rok 2026 chce tuto situaci změnit.
Přesto i v pro zaměstnance nejpříznivější variantě – při navrhovaném růstu platů o 13 procent –, je v nejnižší tarifní třídě po dobu prvních dvou let plat nižší než ten minimální. A to platí pro státní zaměstnance.
Čtěte také
Tabulka zvýšených platů pro nepedagogické pracovníky, jako jsou uklízečky, kuchařky, vrátní, pro nezdravotnické pracovníky ve zdravotnických zařízeních či pro pracovníky neziskových organizací, je ještě smutnější. Pod úrovní minimální mzdy je až prvních šest platových tříd. A to opět při maximální variantě zvýšení platů o 13 procent. Což je v podstatě neuvěřitelné, vzhledem k tomu, že jak platové tabulky, tak i minimální mzdu navrhuje stát.
Až polovina lidí z pohostinství
Minimální mzda zasahuje i soukromý sektoru. Podle údajů Českého statistického úřadu ji v roce 2024 – případně mzdu blízkou této hladině –, pobírala skoro polovina zaměstnanců v ubytování, stravování a pohostinství.
Čtěte také
V těchto profesích ovšem mzdy dorovnávají dýška, která podle odhadů Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků a živnostníků, tvoří 20 až 50 procent jejich příjmu. Podnikatelé proto tlačí na vládu, aby přijala přesná pravidla, která by zaměstnancům příjem ze spropitného oficiálně daňově zvýhodnila. Respektive aby se nemusela danit vůbec.
Nutno dodat, že oficiální institut minimální mzdy v soukromé sféře nahrazuje tzv. švarcsystém, tedy kvazipodnikání, kde jsou výrazně výhodnější podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele. Další variantou je tzv. zastřené zaměstnávání prostřednictvím agentur práce.
Čtěte také
V obou případech dostane zaměstnanec víc, než kdyby pracoval oficiálně, a stojí zaměstnavatele podstatně méně. Vedlejším efektem jsou daňové úniky a minimální důchod, který, jak ukazují případy některých penzionovaných kvazipodnikatelů, opět musí sanovat stát prostřednictvím sociálních dávek.
Minimální mzda je podle definice nejnižší státem stanovená částka, která má zaměstnance chránit před chudobou a mzdovým podbízením, současně má motivovat k práci namísto sociálních dávek.
Je dobře, že její úroveň v poslední době reálně roste – a zatím zcela bezpochyby nemá vliv na růst nezaměstnanosti. Co se týká ochrany a motivace, tam je ovšem odpověď složitější. Permanentní nárůst počtu podnikatelů naznačuje, že spíš než k zaměstnání s plnou ochranou za minimální peníze, motivuje k podvodům.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
