Lukáš Kovanda: Co přiměje Čechy chtít euro? Peníze z vrtulníku

16. srpen 2019

Riziko další celosvětové ekonomické krize nikdy v uplynulém desetiletí nebylo tak vysoké jako teď. Potíž je v tom, že centrální banky dnes mají mnohem méně munice pro boj s krizí než v roce 2008 nebo 2009. Některé klíčové centrální banky nemají munici prakticky žádnou. To je případ i Evropské centrální banky.

Při minulé krizi mohla povzbudit ekonomiku eurozóny tak, že snížila úrokové sazby. Jenže ty jsou nyní na nule, nebo dokonce v záporu. Mohla také nakupovat dluhopisy členských zemí eurozóny a další cenné míry. Jenže ty teď z podstatné části již vykoupila. Co tedy dále?

Peníze z vrtulníku

Bude zřejmě muset přistoupit k úplně jinému řešení. Nejčastěji se v této souvislosti skloňují takzvané peníze shazované z vrtulníku. Jedná se o obrazný příměr, který má ovšem vystihnout ten nejpodstatnější rozdíl oproti stávajícím podpůrným opatřením.

Čtěte také

Rozdíl spočívá v tom, že nově tištěné peníze by při další krizi již z centrální banky neputovaly do jednotlivých bank, ale přímo k lidem a k firmám. Tedy opravdu jako by centrální bankéři z helikoptéry shazovali štosy nových bankovek a lidé se je sbírali. 

Zastánci vrtulníkových peněz mají za to, že lidé by s bezpracně získanými penězi více spotřebovávali a investovali, což by roztočilo kola ekonomiky, a pomohlo jí to z krize. V praxi si to lze představit třeba tak, že všem občanům eurozóny starším osmnácti let by na účtu přistál stejný balík peněz. Peněz přímo od centrální banky. 

Pokud má některý ekonomický celek k takovému řešení poměrně blízko, je to právě eurozóna. Nikoli však Česká republika. Česká národní banka stále má k dispozici munici, kterou by v případě krize ekonomiku povzbudila. Klíčová úroková sazba České národní banky je totiž výrazně výše než klíčová úroková sazba Evropské centrální banky. Rozdíl mezi těmito dvěma sazbami je dokonce nejvyšší od počátku milénia. 

Za plotem

Může tedy nastat situace, že Evropská centrální banka bude shazovat nově tištěná eura z vrtulníku, tedy je rozdávat lidem, zatímco Česká národní banka bude ve stejnou dobu oživovat ekonomiku zavedeným způsobem, tedy snižováním sazeb nebo dalším umělým oslabováním koruny. 

Lukáš Kovanda

To by vedlo k tomu, že třeba na Slovensku by lidé „fasovali“ bezpracná eura, zatímco „za plotem," v Česku, by se lidé dočkali leda tak opětovně oslabené koruny, tedy dalšího poklesu své kupní síly. Lze si představit jen málo věcí, které dnes Čechy přesvědčí, že mají přijmout euro. Ostatně tuzemská politická scéna se od eura stále zřetelněji odvrací. 

Pokud by však Češi viděli, jak si jejich slovenští „bratia" a další národy eurozóny vyzvedávají své bezpracné vrtulníkové peníze, zřejmě by zalitovali, že také nejsou v eurozóně. 

Možná by je to i přesvědčilo, aby do ní vstoupili. Příští krize tak může zastáncům přijetí eura posloužit nečekaně dobře.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.