Lukáš Jelínek: Vztah voličů ke stranám zůstává komplikovaný
Tak pevná vazba mezi voliči a stranami, k nimž se hlásí, jako je nyní zde, nebyla od roku 1996. Zjistili to sociologové z Centra pro výzkum veřejného mínění.
Za přesvědčené přívržence se označila pětina lidí, kteří upřednostňují některou z politických stran. Více než polovina dotázaných odpověděla, že se „svou“ stranou souhlasí většinou, ale na něco mají jiný pohled.
Lukáš Jelínek: Politici nám lichotí a myslí na evropské volby
Kdo by nechtěl slyšet, jak je chytrý, hodný, úžasný? Jenže čeho je moc, toho je příliš. V novoročních promluvách tří ústavních činitelů se až nápadně často objevovala chvála občanů.
Nejčastějším důvodem, proč lidé volí jimi preferovanou stranu, je shoda s programem. S nepatrným rozdílem následuje důvěra k čelným představitelům a blízkost obecného ideového zaměření.
Těsný vztah voličů s politiky je předpokladem funkčnosti parlamentní demokracie. Měli bychom se radovat. Jenže jsou na této obloze černé mraky. Vždyť tradiční partaje jsou nahrazovány novými hnutími, často dost nečitelnými, ba populistickými. Napříč Evropou jsou na vzestupu extremisté. Nezmenšilo se ani žehrání občanů na politiku a na ty, co ji vytvářejí.
Vtírá se pochybnost, zda se především neupevňuje vazba mezi hlasateli a příjemci dogmat, fake news a dezinformací, či mezi těmi, kteří víc než na rozum spoléhají na nějaký typ víry.
Ti, co tápou a hledají ochranu
Jan Gruber: Nedostatek vůle překonávat dávné rozmíšky pohřbívá TOP 09, Starosty i lidovce
Krátce po zpackaných sněmovních volbách Miroslav Kalousek oznámil, že se nebude znovu ucházet o post předsedy TOP 09.
Z šetření CVVM čteme, že „nejpevnější voličské jádro mezi svými voliči mají lidovci, komunisté a SPD. Za přesvědčené příznivce se označilo 44 procent sympatizantů KDU-ČSL, 35 procent KSČM a 27 procent SPD. Při započtení respondentů, kteří se stranou souhlasí většinou, má nejpevnější voličské jádro SPD (80 procent), KSČM (79 procent) a lidovci (77 procent). Naopak nejvyšší podíl voličů se slabou vazbou na stranu průzkum zaznamenal u TOP 09.“
V této souvislosti sotva překvapí zpráva, že se s TOP 09 rozchází europoslanec Jaromír Štětina. Do květnových voleb chce jít s novým hnutím Evropa společně. Štětina přitom prý dál s topkou sympatizuje, nejspíš mu vyhovuje i její program. Těžko ale snáší její současné vedení s Jiřím Pospíšilem v čele.
To mu stačí, aby tříštil už beztak slabé spektrum proevropských stran. Zatímco TOP 09 se spolu se Starosty a nezávislými snaží vytvořit co nejširší a nejsilnější kandidátní listinu, my na Štětinově příkladě sledujeme, jak do značné míry nelogicky eroduje loajalita ke standardním stranám.
Ministři pracují ve prospěch Agrofertu a premiéra, střet zájmů je obrovský, tvrdí Pospíšil (TOP 09)
Podle informací evropských médií hrozí České republice, že bude muset Evropské unii vrátit více než dvě miliardy korun. Důvodem má být to, že se premiér Andrej Babiš (ANO) dostatečně neodstřihl od koncernu Agrofert, který byl příjemcem evropských dotací.
Něco podobného může brzy přijít na levici. Hned několik skupin tiše v koutku plánuje vznik nové strany, jež by byla atraktivní pro levicové liberály či radikální socialisty. Stávající tvář ČSSD připadá mnohým příliš kompromisnická vůči velkému kapitálu reprezentovanému miliardářem Babišem, ale také méně solidární a méně internacionalistická, než by se u sociální demokracie předpokládalo. Dá se ale tušit, že architekti „nové levice“ pochodí asi podobně jako Štětina.
Nestačí mít vizi, nutné je umět o ní přesvědčit voliče. K nim si klasické strany, ale i klasické politické proudy razí cestu obtížně. Naopak hnutí ANO, které tvrdí, že je tu pro všechny, sice nemá pevné voličské jádro, ale dokáže posbírat hlasy zleva zprava.
Andrej Babiš je na to pyšný. A nad těmi, co by chtěli napravit nemastnost neslanost jeho družiny, se ušklibuje. Ostravského primátora Macuru a brněnského exprimátora Vokřála, kteří chtějí vést debatu o ideové profilaci ANO, rovnou označuje za frakci, podle něj liberálně-demokratickou.
Občas též naznačí, že to má těžké s pravicovými ministryněmi Schillerovou a Novákovou. Ty přitom asi víc než směr, kudy jde ANO, trápí neustále otevřená a štědrá Babišova náruč.
Jenže Andrej Babiš ví, že víc než z pevné vazby mezi voliči a stranami se dnes dá vytěžit z nadbíhání těm, co v éře nejistot a tekutého hněvu tápou a hledají ochranu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
