Lukáš Jelínek: Stabilita širokých a velkých koalic je mýtus, politiku jen znepřehledňují
Mysleli jste si, že u nás máme desítky politických stran a hnutí? Chyba! Ve skutečnosti jsou jich tisíce. Vždyť co chvíli slýcháme, že něco jiného je politika na centrální a něco jiného na lokální úrovni. Tam vesele koaluje pravice s levicí i vládní koalice se sněmovní opozicí. V tom případě však v zemi nemáme jednu ODS a jedno ANO, nýbrž desítky subjektů se stejnými názvy, ale různými programy a idejemi, k nimž se vztahují. Proto se ledaskde mohou chytit kolem ramen.
Tyto dva týmy přitahují největší pozornost. Šéf ANO Andrej Babiš totiž před volbami vyzýval, aby lidé nevolili do zastupitelstev vládní strany ani tam, kde města pod jejich vedením vzkvétala.
Čtěte také
Koalice Spolu naopak na billboardech zobrazovala Babiše po boku Vladimira Putina, aby bylo jasné, že nás hnutí ANO táhne na východ a jaké peklo nás s ním čeká. Jak jinak měli voliči chápat tyto vzkazy, než že Spolu a ANO jsou nebe a dudy a suchou kůrku by od sebe navzájem nepřijaly, natožpak křeslo v městské radě.
Po vysypání uren zazněl ještě poslední apel lídrů vládní koalice, aby se o takový půdorys pokusili i jejich kolegové ve městech a obcích. O pár dnů později ale nabrala na hlasitosti jiná písnička. V komunálu prý nelze na partajní špičky dát, tamní vztahy se jich netýkají a programové rozdíly jsou nezajímavé.
Nedělejme si iluze
Dobrem města se dá odůvodnit kdejaký holport. Stěží ale hne s definicí politických stran coby sdružení osob vzývajících tytéž hodnoty, ideje a tentýž program. Kdybych zítra vstoupil do ODS či ANO, udělám tak proto, že vidím svět stejnýma očima jako Petr Fiala, nebo Andrej Babiš.
Čtěte také
Když obě protilehlé party naleznou průsečíky dole, dokážou to dříve či později i nahoře. Jsou to koneckonců zpravidla komunální politici, pro něž bývá sněmovna či vláda další zastávkou v politické kariéře.
Buďme ale konkrétnější. Hnutí ANO udělalo ve volbách na sklonku září tak dobrý výsledek, že bude mít v nadpoloviční většině statutárních měst svého primátora či primátorku. Z pozice vítěze si i strany vládní koalice omotá kolem prstu snáz.
Model známý ze Strakovky, tedy bez hnutí ANO, se podařilo zachovat, byť za cenu přizvání i dalších spojenců v Českých Budějovicích, Jablonci nad Nisou, Třinci a Hradci Králové. V posledně zmíněném městě ale k obejití vítězných babišovců musela vzniknout široká koalice, v níž zakopaly válečnou sekeru jiné dosud nesmiřitelné formace – Hradecký demokratický klub a ODS.
Čtěte také
Koalice široká od vidím do nevidím se zrodila i v Brně. Je v ní ale také ANO. Nedostalo se jen na Zelené, hnutí Žít Brno a SPD. Dosluhující a nejspíš i budoucí primátorka Markéta Vaňková z ODS to vysvětluje potřebou stability města v těžkých časech. To je ale protimluv.
Heterogenní koalice sotva může být stabilní, leda by realizovala jen to málo, na čem se shodne. Pravděpodobnějším důvodem jejího vzniku je snaha tandemu ODS a TOP 09 nevázat se na jediného partnera, který by jej pak mohl podrazit. Když ale budou město kočírovat všichni se všemi, intrikovat proti nejsilnější družině v tom chaosu tak lehce nepůjde.
Výhodou širokých či velkých dvojčlenných koalic je, že zastupitelstvem snáze projde, co rada města nachystá. Nedělejme si ale iluze: stabilní nejsou a ke srozumitelnosti politiky nepřispívají. Například když k sobě porozuměním v roce 1998 cynicky vzplály ODS a ČSSD, odrazilo se to za čas v nástupu nových stran a hnutí, systémových i antisystémových, a následném překreslení politické mapy.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
