Lukáš Jelínek: Neúcta ke služebnímu zákonu přetrvává
Občanům má služební zákon garantovat nezávislou a profesionální státní správu a erárním zaměstnancům mimo jiné to, že se jejich židle neotřese při každé změně vlády. Politici jej však mají za ocelovou kouli u nohy. Ústava se zákonem počítala už od roku 1993, dočkali jsme se jej ale až se vstupem do Evropské unie v roce 2002.
V platnost měl být uveden o dva roky později, ovšem tento termín byl dalších deset let odsouván. Poněvadž se však stal podmínkou pro přístup k evropským dotacím, po zásadní novelizaci vstoupil v roce 2014 do našich životů.
Čtěte také
Není čas zde reprodukovat politické střety, které se o podobu služebního zákona vedly za Sobotkovy vlády. Kdejaká partaj se naoko dožadovala depolitizace veřejné správy, ale skutečnost byla jiná.
Jedny mrzelo, že ministerstva přestanou být odkladištěm zasloužilých straníků, druzí naříkali, že si nebudou moci jen tak přivést zvenčí manažery, kteří by jim pomohli řídit stát jako firmu. Poslední spory nad normou se vedly loni, když se Fialova vláda rozhodla pojmout pozice náměstků ministrů čistě jako politické a úředníky z nich odsunout na židle vrchních ředitelů sekcí.
Kauza šťavnatější než kolem Jany Nagyové?
Formálně tedy má člen vlády dnes možnost přivést si do svěřeného resortu náměstky a pracovníky svého kabinetu. Bylo by ale naivní si myslet, že jim to bude stačit. Vzpomeňme třeba na Petra Hladíka, který dřív, než se stal ministrem životního prostředí, ještě v roli náměstka lákal do úřadu své lidovecké spolustraníky, a to i na místa, na která jim chyběla kvalifikace. Prostě když se chce, všechno jde.
Čtěte také
Už proto nemohlo překvapit ani odvolání ředitele Úřadu práce ČR Viktora Najmona lidoveckým ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Jurečka líčil Najmona coby žábu na prameni, která může za pomalý a nekvalitní chod úřadu. Co na tom, že v posledních letech přibylo špatně placeným úředníkům administrativy a politici vymýšleli, jaké jim ještě přidat úkoly. Jurečka například navrhoval energetické poradenství.
Přesto přese všechno má ministr právo ředitele odvolat, musí se tak ale dít v souladu se služebním zákonem, tedy po opakovaně vyjádřené nespokojenosti s jeho výkony. K tomu nakonec došlo.
Jurečka však byl nachytán na švestkách, jak se snaží zákon obejít. Najmon se neštítil schůzku s ministrem nahrát, takže máme zmapováno, že se Jurečka pokoušel vyřešit situaci takříkajíc po dobrém. Najmon byl postaven před volbu: buď odejde s mimořádnou odměnou a pěkným hodnocením, anebo poletí s ostudou, že si pak od něj ani pes suchou kůrku nevezme.
Čtěte také
Smírná varianta už není daleko od uplácení, takže se o případ začala zajímat také protikorupční policie. A podle některých právníků je kauza šťavnatější než ta kolem Jany Nagyové, jež v roli tajemnice premiéra Nečase domlouvala trafiky pro kverulující občanskodemokratické poslance.
Podle některých komentátorů se Jurečka ničeho divného nedopustil. Má prý právo se obklopit, kým chce, a odvolání řešit, jak chce. Jenže státní správa není firma a neměla by být ani holubníkem. Ani ministr není všemocný a může dělat jen to, co mu umožňuje legislativa. Jako by nestačilo už to, že pokusům obejít služební zákon přihlížíme co chvíli, zejména při účelových systematizacích úřednických míst.
Hnutí ANO teď sice žádá Jurečkovu hlavu, ale i za Babišovy vlády se vesele odvolávalo na všechny možné způsoby. Proto těžko doufat, že by lidovecký předseda vládu opustil. Pokud nezasáhnou orgány činné v trestním řízení, zůstane jen pachuť na jazyku a pocit občanů, že politici na zákony nijak zvlášť nehledí a hrají si dál na rovnější mezi rovnými.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
