Lukáš Jelínek: ČSSD a ANO válčí o platy, mzdy, ale hlavně o voliče

21. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jana Maláčová hovoří při intepelacích ve sněmovně.

Na první pohled se zdá, že hnutí ANO a sociální demokraté ukončí svoji vládní spolupráci ve zlém. Před volbami mají rozehrány dvě bitvy, z nichž jedna je důležitější než druhá. Obě lze napasovat na soutěžení levicového a pravicového přístupu i na ekonomický spor keynesiánů a monetaristů.

Zastánci štíhlého státu a obezřetných výdajů ze státního rozpočtu, zvlášť v éře obřích schodků, budou proti zvyšování platů státních zaměstnanců. Připustí je jen v případě, když dojde k redukci pracovních míst.

Stejně tak se budou bránit zvyšování minimální mzdy – a odůvodní to především enormní zátěží firem, ke které došlo za koronavirové epidemie.

Čtěte také

Naopak ti, kterým záleží na sociálním smíru a dorovnávání rozdílů ve společnosti budou argumentovat zdražováním, které se dotýká těch nejhůře placených jedinců v erárních službách.

Nebo říkat, že je nespravedlivé, aby státní zaměstnanci, kteří byli v první linii při odstraňování následků infekce nebo při vyřizování kompenzací pro firmy i zaměstnance, obdrželi pouze slovní poděkování a ani korunu navrch.

O rostoucí minimální mzdě, která je mimochodem předmětem předvolebních debat i v sousedním Německu, zase mohou prohlásit, že táhne vzhůru platy v celém soukromém sektoru a pomáhá trendu formování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou.

Schillerové image pravicově laděné političky

Poněvadž ale co nevidět půjdeme s hlasovacími lístky k urnám, soustřeďme se hlavně na politickou rovinu sváru.

Sociální demokraté povzbuzováni odbory chtějí pro všechny státní zaměstnance 3 tisíce navrch. Jako příklad vedle hasičů či policistů uvádějí uklízečky, které potřebují peníze víc než státní manažeři. Kdyby se přidávalo procentuálně, polepšily by si zejména vysokopříjmové kategorie.

Čtěte také

Zbroj s logem ČSSD oblékla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která se ani před televizními kamerami a rozhlasovými mikrofony nežinýruje jít do okázalých osobních soubojů s ministryní financí za ANO Alenou Schillerovou.

Ta původně chtěla platy všech státních zaměstnanců s výjimkou učitelů zmrazit. Po ofenzívě sociálních demokratů akceptovala úvahu premiéra Babiše o růstu 1400 korun, který by pokryl 3,5procentní inflaci. Leč Maláčová inflaci odhaduje na 6 procent. Tento konflikt je v poločase, o pomyslné přestávce mají proběhnout konzultace mezi experty odborů a resortu financí.

Budoucnost minimální mzdy by Andrej Babiš nejraději nechal až pro novou vládu vzešlou z voleb. Maláčová však spolu s odbory trvá na tom, aby stoupla na 18 tisíc korun už za tohoto kabinetu, a zaštiťuje se polským a slovenským vzorem.

Čtěte také

Tvářit se, že kulky svištící vzduchem nemají s volebním kláním nic společného by bylo neupřímné, přestože podobné bitvy vzplanuly i dřív.

Aby ČSSD přežila, potřebuje oslabit babišovce a vzít si od nich zpět aspoň část svých tradičních voličů, tedy státních zaměstnanců a nízkopříjmových pracovníků ve firemní sféře. Proto se snaží vylíčit hnutí ANO jako partu skrblíků.

Paradoxně jim k tomu nahrává Alena Schillerová, která si už nejen slovy, ale i některými kroky buduje image pravicově laděné političky. To se může hodit, pokud sociální demokraté a komunisté ve volbách neuspějí a ANO bude muset zaklepat u konzervativců nebo okamurovců. To dá rozum, že s prázdnou by přijít nemohlo.

Lukáš Jelínek

Kdyby se ale přeci jen naskytla šance pokračovat v dnešním formátu, ANO i ČSSD by po něm nepochybně skočily.

Oba týmy znají cenu kompromisu. Jana Maláčová už v rozhovoru pro sobotní Právo ocenila, že Babiš je ochoten zasednout ke stolu i s odboráři, a dodala: „Hnutí ANO chtělo nulu. Teď se posouváme, to je dobře. Neměli bychom se hádat nebo jít na sílu.“

A na líbivém návrhu zmrazit platy ústavních činitelů se vláda shodla hladce. Žádná kaše se zjevně nejí tak horká, jak se uvaří.

Autor je politický analytik

Spustit audio