Luboš Palata: Wintonovy děti a my. Z Česka utíkaly i před českým antisemitismem
Německo vyplatí odškodné, pravda symbolické, dětem, kterým se podařilo před vypuknutím druhé světové války s pomocí britských dobrovolníků uprchnout do Velké Británie a dalších zemí západní Evropy.
Týká se to i v Česku tak proslavených Wintonových dětí, jejich záchranu organizoval za tuto akci do šlechtického stavu povýšený sir Nicolas Winton. Až potud je vše v pořádku, odškodnění jako gesto odpovědnosti a pokory za nacistické zločiny je ze strany Německa zcela na místě.
Čin sira Nicholase Wintona připomínají na pražském hlavním nádraží dva pomníky
Na prvním nástupišti pražského hlavního nádraží stojí sousoší sira Nicholase Wintona s dětmi. Slavnostně bylo odhaleno 1. září 2009 při odjezdu vlaku z Prahy do Londýna. Jel stejnou cestou jako ty, kterými před 70 lety odjížděly židovské děti do bezpečí z Němci okupovaného Československa.
V legendě, která se kolem Wintonových dětí v Česku vytvořila, však chybí několik důležitých skutečností. Z Československa, z pomnichovské Druhé republiky, prchaly židovské děti nejen před nacisty, ale také před českým antisemitismem, který nabyl po Mnichovu a při nastolování autoritářského režimu v Československu mezi zářím 1938 a březnem 1939 mnoho velmi odpudivých a hnusných podob.
Hesla „Čechy Čechům“, „Pomáhejme našim lidem, ne Židům“ a podobná se šířila organismem společnosti jako bleskově působící jed. Vylučovat ze svých řad a zbavovat zaměstnání lidi židovského původu žádali čeští právníci, lékaři i univerzitní profesoři.
Nejhůře na tom byli německy mluvící Židé, s těmi neměla Druhá republika vůbec žádné slitování. Ostatně stejně jako s Němci, kteří v Masarykově a Benešově Československu nalezli azyl před nacistickým režimem a pokoušeli se proti Hitlerovi vyvíjet opoziční či odbojovou činnost.
Druhá republika
Jak se natáčel legendární pořad BBC s Nicholasem Wintonem. A jak moderátorka vypadla z role
V roce 1939 nasedla spolu s mladší sestrou do vlaku, který je obě odvezl do Velké Británie. Sir Nicholas Winton tak pravděpodobně Mileně Grenfell-Baines zachránil život a ona má dodnes nesmazatelné vzpomínky na první setkání s ním.
Už v době Druhé republiky také vznikají s obezličkou „pracovní“ zárodky prvních českých koncentračních táborů pro Romy, tehdejší optikou podobně „nečeskou“ součást společnosti.
Nebyli jsme v tom samozřejmě sami. Protižidovské zákony přijímalo v té době například i později nacisty okupované Polsko. Židy sice tehdy ještě nechával Hitler z Třetí říše za určitých podmínek vystěhovat, ale v tehdejším světě je v podstatě všechny země odmítaly přijímat.
Včetně oné Velké Británie, která souhlasila pouze s příjezdem židovských dětí, které ne nemohly, ale nesměly doprovázet jejich rodiče. Proto se do konce války z většiny Wintonových a jim podobných dětí stali sirotci. Jejich rodiče předválečné demokratické země svým odporem k přijímání židovských uprchlíků odsoudily k smrti v nacistických koncentrácích a plynových komorách.
Nacistická okupace 15. března 1939 a následná Hitlerem rozpoutaná válka jakoby toto všechno spláchla vlnou milostivého zapomnění. První Wintonovy děti ale odjely z Česka už 14. března 1939. Neodjížděly z nacisty okupované země, ale z naší české antisemitské Druhé republiky.
Autor je redaktorem Deníku
Související
-
Zpovykaní Pražané, odraz ode dna, čučkaři nebo kampaň? Vyberte Výrok roku 2018
Stejně jako v loňském roce, i letos nominovali komentátoři, kteří spolupracují s pořadem Názory a argumenty, výroky politiků, které považují za ikonické.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.