Luboš Palata: Volyň jako překážka na cestě Ukrajiny do Evropy. S tím je třeba něco udělat
Polsko a Ukrajina pokračují v hledání řešení problémů svých velmi složitých a také velmi krvavých společných dějin. Cesta ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Varšavy na počátku polského předsednictví v Evropské unii byla ukázkou toho, že bez vyřešené minulosti se těžko budují bezproblémové vztahy.
Od předsedy polské vlády Donalda Tuska Zelenskyj slyšel jasná slova o tom, že posun Ukrajiny k členství v Evropské unii je jedním z hlavních úkolů Varšavy v čele unie.
Čtěte také
Velká část jednání byla ale také věnována té nejcitlivější a nejkrvavější části polsko-ukrajinské historie, kterou jsou masakry na Volyni.
Tento boj Poláků a Ukrajinců o kontrolu nad tímto úrodným a bohatým územím v posledním dějství druhé světové války byl neobyčejně brutální a krvavý. Na snahu Ukrajinců terorem vyhnat z Volyně Poláky, snaze, které za meziválečného Polska předcházela naopak snaha Varšavy o kolonizaci těchto území, reagovali Poláci odvetnými akcemi proti ukrajinskému obyvatelstvu.
Okno příležitostí
Do toho tu ještě byly dvě okupační mocnosti, nacisté a sovětští komunisté. A do této krvavé smršti se dostali i volyňští Češi a patří sem i tragédie českého volyňského Malína, dodnes kvůli nánosům komunistických lží zcela nevyjasněná.
Čtěte také
Krve na polské i ukrajinské straně bylo během volyňských masakrů prolito tolik, že je třeba si tuto krvavou kapitolu historie vztahů mezi Poláky a Ukrajinci poctivě odpracovat. Na straně diplomatů, politiků, historiků, ale i veřejnosti, ovlivňované mnohdy jednostrannými pohledy na tyto smutné události.
Zdálo by se, že uprostřed války Ukrajiny s ruským agresorem na to není ten správný čas. Ale kdy jindy, než v době, kdy jsou sympatie drtivé většiny Poláků na straně napadené Ukrajiny a Ukrajinci pociťují vděk za obrovskou pomoc, kterou Polsko Ukrajině poskytlo a nadále poskytuje, by měl být tento čas lepší.
Ostatně i Česko a Německo udělaly dobře, když využily dobré atmosféry první poloviny 90. let k vyjednání česko-německé deklarace. A vytvoření mechanismu smíření, který dokázal vztahy mezi Čechy a Němci uklidnit natolik, že dnes v nich složitá a krvavá historie nehraje zásadnější negativní roli.
Říká se tomu okno příležitostí a je dost dobře možné, že nejlepší okno příležitostí pro odstranění zátěže v podobě Volyně je pro Poláky a Ukrajince teď. Poláci a Ukrajinci věří ve společnou budoucnost v Evropě, Evropské unii a NATO a mnohé pro to dělají. Temné stránky minulosti je však třeba vyřešit také. A možná dokonce úplně nejdřív.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.