Luboš Palata: V Praze se před 30 lety bortila Berlínská zeď. Čechy to ale moc nezajímalo
V pondělí si německý ministr zahraničí Heiko Maas a jeho český protějšek Tomáš Petříček připomněli 30. výročí ode dne, kdy se přes západoněmeckou ambasádu v Praze podařilo po složitých diplomatických jednáních zajistit odchod prvních tisíců východních Němců do Spolkové republiky.
Byla to přelomová událost v německých dějinách, předzvěst pádu Berlínské zdi, ale tady v Česku žádné větší pozdvižení, ani vlnu solidarity s východními Němci nevyvolala.
Když přemýšlím o tom proč, tak vedle poměrně úspěšných snah československých komunistů o minimální informování to byla skutečnost, že nás Čechů a Slováků se problém zavřené západní hranice v té době vlastně už téměř netýkal.
Československý režim totiž to léto 1989 umožnil téměř volné cestování na Západ. Stačilo mít v bance složené valuty na cestu, ty obstarali byť v příšerném kurzu 20 korun a víc za marku dobře fungující veksláci, a mohli jste jet.
Na víza na Západ se tehdy stály před západními ambasádami obří fronty, takže já jsem zvolil Západní Berlín, kam jsem jako občan vítězné mocnosti druhé světové války mohl bez víz.
Demokracie v Polsku a Maďarsku
Mezi Západním a Východním Berlínem jsem na základě měsíčného povolení k výjezdu mohl chodit bez omezení. A tak jsem brzy měl z přechodu v Berlínské zdi pas plný razítek. Východní Němci tuto možnost neměli, tamní režim výjezdy na západ téměř nepovoloval.
Čtěte také
A tak museli východní Němci utíkat přes nehlídanou hranici v Maďarsku a také přes západoněmecké ambasády v Praze a Varšavě. To někdy v říjnu východoněmecký režim vyřešil ukončením bezvízového cestování do Československa, ale o dalších pár týdnů později se tento režim zhroutil a s ním i Berlínská zeď.
Tento postoj nesolidarity s našimi sousedy z roku 1989 u většiny Čechů přetrval. Dnes opět děláme, jako že nás nezajímá, že v Polsku a Maďarsku jsou pošlapávány základy demokracie, byla zlikvidována veřejnoprávní média, soudní moc není nezávislá a v Maďarsku už je pod tlakem i režimu nepoplatná část občanské společnosti.
Na podporu zachování plné demokracie v Polsku a Maďarsku nevystupuje ani česká opozice, která přitom na boji o plnou demokracii v Česku staví svůj politický étos. Co hůř, občanští demokraté jsou dokonce spojenci polského Práva a spravedlnosti, které se chová vůči demokratickým a právním základům Polska desetkrát hůř, než Andrej Babiš s Milošem Zemanem dohromady.
Přitom stejně jako v roce 1989, i dnes platí, že naše demokracie a svoboda jsou spolu spojeny. Bez plné demokracie v Polsku a Maďarsku tu naši svobodu a demokracii neudržíme ani v Česku.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
