Luboš Palata: Polský prezident žádal v Berlíně o reparace. Měl by to dělat ale v Moskvě
Návštěva polského prezidenta Karola Nawrockého v Německu s sebou přinesla téma, které se v polsko-německých vztazích vynořuje jako rozvodněná ponorná řeka. Řeka, která může přinést do vztahů dvou největších sousedů České republiky pohromu. Jsou jí nikdy nevyplacené reparace Německa Polsku za 2. světovou válku a nacistickou okupaci, která Polsku a Polákům přinesla obrovské škody.
Nacisté se na polském území a na polském národu, který se nikdy s okupací nesmířil, dopustili nepochybně obrovského množství zločinů. Jejichž nejviditelnější ukázkou bylo srovnání Varšavy po porážce povstání koncem roku 1944 doslova se zemí.
Čtěte také
Na druhé straně ale Poláci ze současného území Polska vyhnali v roce 1945 na 10 milionů Němců, a celá polovina země je dnes na teritoriích, která byla po staletí součástí prostoru německého národa i německých státních útvarů.
Polsko, do 2. světové války východoevropská země se až přesunem svých hranice na západ stalo středoevropským státem v podobě, kterou dnes bereme jako dějinný fakt. Jenže Němci a Německo se s tím desítky let nemohli smířit a definitivní vyrovnání se s tímto stavem přišlo až ve smlouvě o sjednocení Německa v roce 1990.
Tlustá čára už v roce 1990
Smlouvě, která nejen konečně pevně zakotvila polsko-německou hranici na Odře a Nise, ale současně udělala tlustou čáru za polskými nároky na reparace. Alespoň v pojetí německé strany.
Čtěte také
Prezident Karol Nawrocki, jako představitel nacionalisticko-pravicových kruhů, které se s takovým výkladem nikdy nesmířily, se při své úterní návštěvě Berlína pokusil téma znovu otevřít.
A nabídl Německu, aby v rámci reparací pomohlo budovat a vyzbrojit polskou armádu. Na straně Berlína se to nesetkalo s pochopením, byť zároveň Nawrocki slyšel mnohá přátelská slova, včetně slov o podpoře Polska při jeho obraně před Ruskem.
Němečtí komentátoři pak Varšavě připomněli jeden fakt, že na rozdíl od Německa, na němž se Polsko odškodnilo zabraným územím i majetkem vyhnanců, by se Poláci měli zajímat o odškodnění u druhého okupanta ze září 1939. Tím je Ruská federace, která se vyhlásila za právního nástupce Sovětského svazu.
Na řadě jsou spíš Rusové
Byl to totiž Sovětský svaz, který v druhé polovině září 1939 okupoval východní polovinu tehdejšího Polska a Polsku ji nikdy nevrátil. Po sovětské okupaci pak navíc přišly rozsáhlé represálie.
Poláci z této východní části meziválečného Polska dostali až po 2. světové válce možnost se přestěhovat do nového Polska, takže dodnes třeba ve Wroclavi najdete pomníky přivezené ze Lvova nebo Vilniusu.
Jenže žádat reparace u přátelského Německa je dnes nepochybně snadnější, než tím dráždit už tak nepřátelskou Moskvu. Ale že by to bylo moudřejší, o tom lze naopak s úspěchem pochybovat.
Autor je evropským editorem Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
